Stále více mladých párů spolu nechce bydlet. Tvrdí, že jim právě díky tomu vztah funguje lépe

Milují se, tráví spolu volný čas a mohou plánovat společnou budoucnost. Jednu věc ale některé páry dělat nechtějí – bydlet pod jednou střechou. Každý má svůj byt a svůj vlastní životní prostor. A právě takové uspořádání může některým z nich vyhovovat víc než klasická společná domácnost.

Společné bydlení bývá považované za jeden z přirozených kroků vážného vztahu. Ne všechny páry se ale touto cestou vydávají. Stále více mladých párů spolu zkrátka bydlet nechce. V zahraničních výzkumech se pro dvojice, které tvoří partnerský vztah, ale mají dvě samostatné domácnosti, používá označení Living Apart Together (LAT), česky volně přeložené jako „spolu, ale každý zvlášť“.

Láska ano, společný byt ne

Nejde přitom nutně o klasický vztah na dálku. Britský výzkum LAT párů ukázal, že většina partnerů bydlela relativně blízko sebe a pravidelně se vídala. Vztahy přitom účastníci často vnímali jako monogamní a závazné. To, že večer každý odcházel do vlastní domácnosti, tedy samo o sobě neznamenalo, že by svůj vztah brali méně vážně.

Důvody, proč spolu partneři nebydlí, jsou často dost rozdílné. Někdy za tím stojí zaměstnání, finanční situace nebo jiné životní okolnosti. Jindy je oddělené bydlení vědomou volbou. Právě autonomie a flexibilita patří mezi výhody, které lidé žijící v LAT vztazích ve výzkumech zmiňují. Každý má vlastní prostor a může si část každodenního života organizovat podle sebe, aniž by se kvůli tomu musel vzdát partnerského vztahu.

LAT přitom není záležitostí pouze jedné generace. Objevuje se u mladých i starších lidí a motivace jednotlivých věkových skupin se mohou výrazně lišit.

U mladých je situace trochu složitější

Právě tady je potřeba rozlišovat. Oddělené bydlení mladého páru nemusí automaticky znamenat, že partneři společnou domácnost odmítají.

Studie zaměřené na mladé lidi ukazují, že LAT bývá často přechodným obdobím před sestěhováním. Například výzkum ze Španělska zveřejněný v roce 2024 ukázal, že u mladých dospělých představuje LAT převážně fázi před společným bydlením. Překážkou může být například nejisté zaměstnání nebo dočasná pracovní smlouva.

Neplatí tedy, že by nastupující generace jako celek přestala chtít s partnerem bydlet. Spíš mladí tvrdí, že jim oddělené bydlení třeba pomáhá budovat kvalitnější vztah. Ostatně téma LAT se živě probírá i na internetu. Lidé sdílejí vlastní názory i osobní zkušenosti. „Dělám to přesně takhle a zachránilo mi to vztah. Jsme mnohem lepší partneři než spolubydlící,“ napsal na platformě Reddit jeden z diskutujících.

Znamenají dvě domácnosti šťastnější vztah?

Tady už jednoduchá odpověď neexistuje. Starší německá studie porovnávající LAT páry s partnery žijícími ve společné domácnosti například zjistila vyšší hodnoty partnerské spokojenosti zejména u žen v LAT vztazích.

Jiné výzkumy ovšem jednoznačnou výhodu odděleného bydlení nepotvrzují. Americká studie více než dvou tisíc lidí ve věku padesát až šedesát pět let naopak zjistila, že lidé v LAT vztazích vykazovali v některých ukazatelích nižší kvalitu vztahu než manželé. Samotná druhá adresa tedy rozhodně není receptem na šťastnější partnerství.

Podstatné může být především to, proč spolu dvojice nebydlí. Něco jiného je dobrovolně si zachovat vlastní prostor a něco jiného nemít možnost společnou domácnost založit.

Partner nemusí být automaticky spolubydlící

LAT každopádně ukazuje, že vážný vztah dnes nemusí mít pouze jednu podobu. Pro některé lidi zůstává společná domácnost důležitým cílem, jiným může vyhovovat větší míra samostatnosti. Dvě adresy přitom nemusí znamenat dvě oddělené budoucnosti. Partneři mohou být citově velmi blízko, pravidelně se vídat a přitom si zachovat vlastní domácnosti.

A jestli některým dvojicím právě možnost zavřít večer dveře vlastního bytu pomáhá udržet ve vztahu více prostoru a samostatnosti, nemusí na tom být nic zvláštního. Jen je fér dodat, že věda zatím neříká, že by právě tento model byl automaticky šťastnější než společný život pod jednou střechou. Co si o tom myslíte vy?

Zdroje: tandfonline.com, link.springer.com, sciencedirect.com