V 80. letech ho nosily nejkrásnější české herečky. Dnes toto jméno mezi novorozenými dětmi téměř nenajdete

Kdysi ho nosila jedna filmová kráska za druhou, dnes ho mezi novorozenci spočítáte na prstech jedné ruky. Jedno české jméno prošlo cestou od zářivé slávy až k pomalému zapomnění. Vládlo obrazovkám, jevištím i porodnicím, a přece ho nová generace rodičů odsunula stranou. 

Přitom má za sebou překvapivě vznešený příběh, který sahá až za hranice republiky. 

Jména se u nás točí jako móda

Křestní jména podléhají trendům úplně stejně jako střihy kalhot nebo barvy kuchyní. To, co jednu generaci nadchne, druhé už připadá staromódní, a tak některá po pár desetiletích tiše zapadnou. V každé době přitom existuje pár jmen, která na sobě nesou otisk celé jedné éry. Podobně jako parfém blízkého člověka, jenž okamžitě poznáte i mezi davem lidí. 

Dnes plní matriky Sofie, Ely nebo malé Rozárky, kdežto před půlstoletím kralovala jména docela jiná.

Zvuk, který voněl osmdesátkami

Toto jméno patřilo přesně mezi ta, která si člověk pevně spojí s konkrétním obdobím. Znělo sebevědomě, slušelo blondýnám i tmavovláskám a svátek slaví až v předvánočním shonu. Právě v osmdesátých letech ho nosila celá řada žen, které zářily na plátnech. Byly to právě ony, kdo zdobil plakáty, divadelní programy i titulní stránky tehdejších časopisů. 

V 80. letech se jako Dagmar jmenovaly nejkrásnější české herečky. Dnes ale už toto jméno mezi novorozenými dětmi téměř nenajdete. Stačí si přitom vybavit dvě tváře, aby bylo jasné, proč se tohle slovo tak snadno pojí s pojmem půvab. Jedna z nich se stala dokonce první dámou republiky, druhá byla hvězdou pohádek i dětské zábavy.

Obě spojuje stejné křestní jméno a stejná schopnost přitáhnout k obrazovce celou domácnost.

Ženy s velkým Ž

Dagmar Havlová, rodným jménem Veškrnová, se narodila roku 1953 v Brně a po studiu na JAMU zakotvila v Divadle na Vinohradech, kde od roku 1979 hrála jednu velkou roli za druhou. Na kontě má desítky filmových rolí a stovky televizních inscenací, od rozpustilé komedie Holky z porcelánu až po pozdější trhák Dědictví, kde se sešla s Bolkem Polívkou. 

Pak přišla svatba s prezidentem Václavem Havlem a s ní dlouhá pauza, během níž se z ní místo herečky stala první dáma. Ze sebevědomé vinohradské hvězdy se rázem proměnila v jednu z nejsledovanějších žen země.

Druhou Dagmar zná každý, kdo v dětství hltal Arabelu nebo se smál u komedie Vrchní, prchni! Dagmar Patrasová, narozená roku 1956 v Praze, se stala favoritkou pohádek a dětských pořadů a k tomu i zpěvačkou.

Že jméno kdysi vládlo žebříčkům, potvrzují statistiky. Podle databáze Naše jména dnes v Česku žije kolem padesáti tisíc žen jménem Dagmar, takže mu patří šedesátá příčka oblíbenosti mezi ženskými jmény. Průměrný věk nositelek se ovšem vyšplhal na šestapadesát let, takže na mladou Dagmar narazíte spíš náhodou. 

Zlatá éra jména spadá do padesátých let, kdy se jich ročně rodilo i přes šestnáct set. Právě osmdesátá léta se stala dobou, kdy tyto slečny dospěly a my jsme je vídali v různých filmech či seriálech. Na přelomu tisíciletí dostávalo tohle jméno sotva pár desítek holčiček za rok a v posledních evidovaných ročnících spadl počet novorozených Dagmar na pouhé jednotky.

 „Já třeba na jméno Dagmar nikdy moc nebyla, ale co se mojí kamarádce narodila holčička Dagmarka, tak se mi to jméno zalíbilo,“ napsala v diskuzi na webu emimino.cz Bonule.

Nejvíc jich dnes potkáte na Moravě a vůbec nejoblíbenější je jméno kolem Bystřice pod Hostýnem.

Odkud se jméno vzalo?

Původ jména Dagmar sahá až na sever Evropy a jak bychom si ho mohli vyložit? Zhruba jako slavný den nebo den slávy. Do češtiny se ovšem dostalo i díky jedné pozoruhodné ženě z našich dějin. Přemyslovská princezna Markéta, dcera krále Přemysla Otakara I., se provdala za dánského krále Valdemara II. a v nové vlasti dostala právě jméno Dagmar. Přičemž svátek připadá na 20. prosince.

Znáte ve svém okolí nějakou mladou Dagmar?

Zdroje: nasejmena.cz, csfd.cz, horoskopy.cz