Studentům může každý měsíc přistát na účet 5 600 Kč. Od 1. října bude snazší na peníze dosáhnout

Studentský život se může zdát jako pohádka. Prodloužené dětství na účet rodičů a žádné starosti. Jenže vysokoškoláci neřeší jenom termíny zkoušek, ale obyčejné trable všedních dní. Třeba kde vzít na jídlo a za co si koupit nové boty. Ne všichni rodiče na takové výdaje mají.

A ne všichni studenti mají brigády, ze kterých si zaplatí život od bydlení po koníčky. Zvlášť na začátku semestru se ukazuje, které rodiny velké výdaje zvládají a kterým už každá další skripta činí finanční potíže. Část vysokoškoláků přitom může vysoké náklady zvládnout díky finanční pomoci, o které často ani netuší. A od 1. října bude snazší na peníze dosáhnout.

Na studentská léta se dobře vzpomíná u komedie Jak básníci přicházejí o iluze. Štěpánovy začátky na medicíně mají své kouzlo i po letech. I tenhle film přitom dobře ilustruje, že studovat vysokou zdaleka neznamená mít se jako prase v žitě.

Z noční rovnou do školy

Také Štěpán se tu potýká s nedostatkem peněz, které jeho maminka samoživitelka nemá kde brát. „Pětistovka je pořád pětistovka, víš, co já se na ni nadřu?“ je dnes už legendární hláškou. Štěpánovi přitom „pětistovka“ trn z paty nevytrhne. „No jo, ale ty věci jsou nějak dražší,“ kontruje.

Rada „tak si najdi brigádu“ se také někdy míjí s účinkem, skloubit studium s prací totiž není vždycky tak jednoduché. O tom se také vedla nedávná diskuze na Redditu, kde své zkušenosti sdíleli studenti lékařské fakulty. Jeden z diskutujících v ní popsal svůj proměnlivý rozvrh, který komplikuje pravidelné brigády. Jiná uživatelka vzpomněla brigády v nemocnici: „Chodila jsem do nemocnice na noční a z noční rovnou do školy,“ napsala.

Jde samozřejmě o jednotlivé zkušenosti, nikoli o obrázek života všech vysokoškoláků. Přivýdělek si navíc může vybrat svou daň. Ne všichni zaměstnavatelé totiž berou ohledy na sezónnost studentů, takže v době, kdy by se měli přednostně učit na zkoušky, tráví čas v práci a ten jim pak na učení schází. Důsledky nedostatku financí, náročných brigád a mála času na učení navíc připravily o možnost dostudovat nejednoho studenta.

Stipendium bez ohledu na prospěch

Pro takové případy vznikla pomoc s názvem sociální stipendium. V roce 2026 činí 5 600 korun měsíčně, jeho výše odpovídá čtvrtině minimální mzdy. Na rozdíl od prospěchového stipendia tedy nejde o pomoc závislou na výsledcích, ale právě na sociální situaci studenta.

Zákonný nárok na sociální stipendium vychází z dávky státní sociální pomoci, jejíž součástí je bonus na dítě. Rozhodný příjem domácnosti zároveň nesmí přesahovat 1,5násobek jejího životního minima.

Stipendium se přiznává standardně na deset měsíců akademického roku. Není to tedy dvanáct výplat pro každého, kdo má studijní průkaz a nepochází z dobře zajištěné rodiny.

Od října se posouvá hranice životního minima

Od 1. října 2026 se mění částky životního minima, ze kterého výpočet nároku vychází. Pro první dospělou osobu v domácnosti stoupne životní minimum ze 4 470 korun na rovných 5 000. U nezaopatřeného studenta ve věku od 15 do 26 let zůstává částka 3 490 korun.

V modelové domácnosti jednoho rodiče a jednoho takového studenta proto vzroste životní minimum ze 7 960 korun na 8 490 korun. Jeho 1,5násobek se tak posune z 11 940 na 12 735 korun. Touhle změnou se tak může rozšířit počet studentů, kteří podmínky pro výplatu sociálního stipendia splní.

Bez potvrzení to nepůjde

Pro uplatnění nároku student potřebuje potvrzení od Úřadu práce a dále postupuje podle pravidel své vysoké školy. Zákon počítá s posouzením příjmů za rozhodné období zahrnující září. Samotné porovnání současné výplaty s novou hranicí nestačí.

Při řešení rozpočtu rodin s čerstvými vysokoškoláky stojí za pozornost také podpora domácností, ve kterých se pracuje. Jednotlivé formy ovšem nelze zaměňovat, každá má svá vlastní pravidla a nárok na jednu neznamená automatický nárok na druhou.

Pokud rodinný rozpočet potopí nečekaný výdaj, jde zase o jinou situaci, kterou je možné řešit mimořádnou pomocí. Stát zkrátka může pomoci v mnoha různých náročných situacích, otázkou ale je, do jaké míry o nich veřejnost vůbec ví.

Je podle vás správné pomoci rodinám s náklady na studium jejich dítěte?

Zdroje: Peníze, Zákon o vysokých školách, Zákon o životním minimu, Masarykova univerzita, Kurzy – Kalkulačka životního minima