Národní muzeum hledá seniory, kteří chtějí být užiteční. Mohou se podílet i na práci se vzácnými sbírkami

„Jak často se cítíte užiteční pro rodinu a přátele?“ Tuhle otázku dostalo koncem 80. let přes tisíc Američanů ve věku 70 až 79 let. Kdo odpověděl, že skoro nikdy, měl o sedm let později výrazně menší šanci být ještě naživu. 

V Česku žije přes 2,27 milionu lidí starších 65 let a jedno z největších pražských muzeí mezi nimi hledá dobrovolníky. Peníze za práci nedostanou, ale alespoň se mimo jiné podívají mezi lidi.

Když Zdeněk Svěrák psal scénář k Vratným lahvím, trefil se do něčeho, co zná skoro každá česká rodina. Jím ztvárněný učitel češtiny Josef Tkaloun odejde do penze, ale místo posedávání na lavičce v parku si najde brigádu u výkupu lahví v supermarketu. Snímek režiséra Jana Svěráka vstoupil do kin 8. března 2007 a vidělo ho přes 1,25 milionu diváků. 

Tkaloun zkrátka nechce trávit dny doma v obýváku a u pultu s lahvemi se zase dostane mezi lidi.

Sedm let sledovali 1 189 Američanů

Na přelomu let 1988 a 1989 se vědci z Kalifornské univerzity v Los Angeles vyptávali 1 189 lidí ve věku 70 až 79 let. Ptali se jich mimo jiné, jak často se cítí užiteční pro rodinu a přátele. O sedm let později tým kolem Tary Gruenewaldové porovnal, jak na tom účastníci jsou. 

Že jsou rodině a přátelům k ničemu, přiznalo jen 60 z nich. Šance, že během sledovaných let zemřou, jim podle výpočtu autorů vyšla zhruba třikrát vyšší než lidem, kteří se často cítili potřební. Výzkum vyšel v roce 2007 v časopise Journal of Gerontology.

Podobného výsledku se dobral i čínský výzkum z let 2005 až 2014. U seniorů, kteří se dlouhodobě cítili zbyteční, bylo riziko úmrtí o 16 až 22 procent vyšší než u těch, kterým připadalo, že mohou někomu přijít užiteční.

Na sto dětí připadá 138 seniorů

Senioři mají v Česku početní převahu nad dětmi do patnácti let už od roku 2006. Na konci loňského roku jich podle statistického úřadu připadalo 138 na každou stovku dětí. A do roku 2040 má tohle číslo překročit dvě stovky. 

Jednu konkrétní nabídku má v rukávu Národní muzeum, které spravuje přes 20 milionů sbírkových předmětů. Na svém webu mezi vítanými dobrovolníky jmenuje vedle studentů výslovně i seniory se zájmem o kulturu.

Národní muzeum hledá seniory, kteří chtějí být užiteční. Mohou se podílet i na práci se vzácnými sbírkami a pomáhat odborníkům přímo v jejich odděleních. Program běží od února 2015, ale starší lidé v něm byli v prvních třech letech jen asi každý desátý.

Co přesně mohou dobrovolníci dělat

Konkrétní pozice muzeum vypisuje v takzvaných dobrovolnických listech. V Horních Počernicích třeba entomologové hledají pomocníky, kteří budou s kurátorem štítkovat sbírkové brouky a motýly.

Počítat je potřeba s jedním až dvěma týdny po čtyřech hodinách denně, nebo s jedním celým dnem v týdnu po několik měsíců. V dobrovolnickém listu stojí, že práce vyžaduje velký cit a trpělivost. A dobrou zprávou je, že ji oddělení doporučuje i lidem s tělesným postižením.

Pro lidi, kteří nechtějí nebo nemohou dojíždět, má muzeum i práci na počítači z domova. Databázi divadelních inscenací, kterou spravuje divadelní oddělení Historického muzea, mohou dobrovolníci doplňovat z domova. Fanoušci české populární hudby se mohou přihlásit do archivu na Zátorech a třídit tam negativy, pokud zvládnou skener a tabulky v Excelu. 

Kdo umí dobře německy, může provádět návštěvníky Muzeem české loutky a cirkusu v Prachaticích.

Jak se do muzea dostat?

Peníze dobrovolníci nedostávají, muzeum jim ale posílá děkovné dopisy a zve je na komentované prohlídky výstav. Bere je jako kolegy, takže je zaškolí a po celou dobu mají k ruce kontaktní osobu. Podmínkou je věk nad 18 let a trestní bezúhonnost.

Umíte si představit, že by podobně svůj čas trávila vaše babička či děda? Podělte se s námi o svůj názor v komentářích.

Zdroje: nm.cz, publikace.nm.cz, csu.gov.cz, nm.cz