Jiří Kajínek ostře vystoupil proti televizním poplatkům. Drtivá většina národa se prý na Českou televizi nedívá

Po jednání vlády v brzkých ranních hodinách se rozpoutaly demonstrace proti zrušení televizních poplatků. Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat a svou troškou do mlýna přispěl i Jiří Kajínek. Ve svém videu se opřel nejen do samotných poplatků, ale právě i do lidí, kteří proti jejich zrušení protestovali.

Koncesionářské poplatky v poslední době rozdělují národ.

Češi se nedokážou shodnout

Česká televize s Českým rozhlasem jsou instituce, které v poslední době rozproudily horkou debatu. Důvodem je samozřejmě jejich budoucí financování. Místo z poplatků půjde ze státního rozpočtu, což lidem samo o sobě nevadí. Největší problém vidí v tom, že by veřejnoprávní média přišla o svobodu.

Podle vládního návrhu by měla Česká televize ze státního rozpočtu dostávat 5,74 miliardy ročně a Český rozhlas 2,065 miliardy korun ročně. Největší vlnu nesouhlasu ale vyvolal čas, kdy návrh procházel prvním čtením. To totiž proběhlo v sobotu 24. října ve 4:36 ráno. V Praze se okamžitě sešly stovky lidí, kteří proti tomu demonstrovali.

Jejich postoj ale nechápe druhá strana, která nechce platit za něco, co nevyužívá. To je také nejčastější argument v internetových diskuzích. Pro spoustu lidí jsou koncesionářské poplatky přežitek. Navíc v době, kdy převládají online platformy.

Někdo odmítá platit za to, co nesleduje

S probíhajícími demonstracemi by se mohlo zdát, že lidé stojí za zachováním poplatků. Jenže veřejnost se naopak dost rozchází. Například pod příspěvkem webu Seznam Zprávy se rozpoutala diskuze obou stran. Například uživatel Zdeněk Dorotík napsal:

„Správně. ČT a ČRo zprivatizovat. Ať si je platí ten, kdo je sleduje. Podpora hnutí Svatopluk.“

S jeho názorem souhlasila spousta lidí, kteří nechtějí platit za službu, kterou nevyužívají. Zároveň by nebylo fér se na celou věc dívat jen z pohledu ušetřených dvou stovek. Navíc když se poplatky opravdu zruší a veřejnoprávní média se budou financovat z rozpočtu, peníze půjdou z daní občanů.

Druhá strana se na to dívá z pohledu nezávislosti. Veřejnoprávní média by měla být nestranná a apolitická a zároveň je někteří označují za jeden z pilířů demokracie. Pokud by spadla pod stát, mají demonstrující obavu o jejich svobodu.

Financování takových médií by mělo být vždy předvídatelné a chráněné před zásahy politiky. V opačném případě nejde jen o ohrožení nezávislosti, ale také samotného financování. Přidělované peníze by se totiž mohly stát nástrojem politického tlaku. Před tím varovala i Evropská vysílací unie.

Problém není poplatek, ale jeho podmínky

Největší problém není ani tak zdroj peněz pro veřejnoprávní média, ale podmínky jejich přerozdělování. Podobně na to nahlíží i profesor Jan Jirák, který se zaměřuje na mediální studia. V rozhovoru vysvětlil, že původ peněz nezaručuje svobodu:

„Podle mého názoru bychom se měli spíše snažit zabránit tomu, aby se politická vazba ještě zvýšila.“

Nezastává ani jednu stranu, ale upozorňuje na to, že je nutné mít vždy nějakou pojistku. Ta by měla zabránit právě využívání peněz jako nástroje nátlaku. Pak nebude důležité, jestli peníze půjdou ze státní kasy, nebo z poplatků.

Jenže na tom se obě strany nedokážou shodnout. Jedni se na to dívají realisticky a nechtějí platit za něco, co nepoužívají. Druzí se bojí následků, které podle nich mohou být horší než jen dvě stě korun v kapse.

Do zastánců se opřel i Jiří Kajínek

Do debaty se zapojují i známé osobnosti z řad herců a zpěváků. Tentokrát ale zaujala reakce dříve odsouzeného vraha Jiřího Kajínka. Z toho se po amnestii v roce 2017 stala hvězda sociálních sítí. Na svém youtubovém kanále sdílí zkušenosti z vězení, ale tentokrát se pustil do tématu koncesionářských poplatků.

Kajínek zastává názor, že by se nemělo platit za službu, kterou nevyužíváme.

„Jde o to, jestli se shodujeme v tom, že drtivá většina národa se na Českou televizi nedívá a Český rozhlas neposlouchá,“ prohlásil ve videu.

Kromě samotných poplatků se ale pustil také do demonstrujících. Jak sám řekl, přijde mu úsměvné, že v davu chodili i patnáctiletí teenageři, kteří hlásali, že chtějí platit poplatky. Podle něj ani netuší, za co bojují, a kdyby se jich na to někdo zeptal, neuměli by odpovědět.

Podle Kajínka je nesmysl, že místo poplatku půjdou peníze z daní, takže je lidé stejně zaplatí. Zrušením podle něj lidé ušetří 205 korun měsíčně a daně musejí zaplatit tak jako tak. To, že se z nich pak část vyčlení na ČT a ČRo, už je věc jiná. Tohle je jeho slovy „myšlení na úrovni pomocné školy“.

Sám přiznal, že mu o samotné poplatky nikdy nešlo. Problém má s tím, co se s nimi děje. Podle jeho slov by neměla mít taková instituce jako Česká televize problém s tím, že by ji kontroloval kontrolní orgán. Když nakládá s miliardami z veřejných peněz, tak by to prý neměl být problém.

Pod příspěvkem se objevila spousta komentářů. Jeho názory mají sympatizanty, kteří je podporují. Například uživatel frantavychopen8281 napsal:

„Potvrzeno. Souhlasím s každým slovem a myslím si to stejné.“

Dohady jen tak neskončí

Otázka financování veřejnoprávních médií je teď horké téma a debata pravděpodobně jen tak neskončí. Národ se dělí na dva tábory, které se jednoduše neshodnou. Jedna strana mluví o zastaralosti současného systému, druhá strana se obává o demokracii. Kajínek se staví za odpůrce systému.

Jestli by se celá věc měla posuzovat podle počtu lidí, kteří si ČT zapnou, je otázka. Ale ať už stojíte na kterékoli straně, jedno je jisté. O koncesionářských poplatcích ještě nějakou dobu uslyšíme a jak to celé dopadne, ukáže až čas.

Zdroje: youtube.com, reuters.com, ebu.ch, english.radio.cz, lide.cz