Ani fotbalové MS nestačilo. Seriálu je už 51 let, přesto v sobotu porazil úplně všechny, sledovalo ho 610 tisíc lidí

Sobotní televizní večer měl podle všech předpokladů patřit fotbalu. Probíhalo totiž utkání o třetí místo na mistrovství světa, tedy poslední velká porce zámořského šampionátu před nedělním finále. České publikum si ovšem vybralo něco úplně jiného. 

Vítěz večera je přitom starší než většina domácností, ve kterých se v sobotu rozsvítila obrazovka. A přesto mu 18. července nesahal nikdo ani po kotníky.

Fotbal měl mít přede vším slušný náskok

Velké premiéry se šetří na podzim a do programu se v létě raději vracejí ověřené tituly, protože televize počítají s tím, že lidé sedí spíš u grilu než u obrazovky. Letos k tomu přibyl fotbalový svátek, který od jedenáctého června plnil české kanály prakticky každý den. 

Sobota 18. července nabídla souboj Anglie s Francií o bronz, jenže s výkopem až ve třiadvacet hodin, tedy v době, kdy polovina republiky obvykle sahá po vypínači a odchází směr ložnice. 

Veřejnoprávní stanice sáhla do archivu

Česká televize letos poskládala letní schéma z domácí seriálové tvorby a starších titulů ze svého fondu. Do druhého večerního okna na ČT1, konkrétně od 21:25, nasadila prověřenou prázdninovou klasiku. Loni i předloni ji vysílala v podvečer, letos jí dopřála o něco lepší čas. 

Očividně to byla dobrá volba, protože snímek překonal i jinak optimistické odhady. Abyste měli lepší představu, sobotu 11. července ovládl seriál Zákony vlka a týden předtím talkshow Všechnopárty, takže konkurence rozhodně byla.

Vítězem večera se stal titul z roku 1975

Nejsledovanějším pořadem soboty se stali Chalupáři, komediální klenot Františka Filipa, kterému je letos úctyhodných jedenapadesát let. Podle údajů o sledovanosti si ho naladilo 610 tisíc lidí starších patnácti let, čímž za sebou nechal úplně všechno ostatní, boj o fotbalový bronz nevyjímaje. 

Evžen Huml s Bohoušem Císařem tak v roce 2026 převálcovali nejdražší sportovní podívanou planety, a to i s obrazem, který má na dnešní poměry k dokonalosti opravdu daleko. 

Jedenáct dílů, které se nám usadily v paměti

Scénář k seriálu napsali František Vlček a Václav Pavel Borovička, celek má jedenáct pokračování a jednotlivé epizody trvají zhruba čtyřicet až padesát pět minut. Když se 23. listopadu 1975 objevil na obrazovkách úvodní příběh, seděly u něj podle dobových měření skoro dvě třetiny republiky. 

Vesnici Třešňová ztvárnila středočeská obec Višňová u Příbrami, která si díky natáčení vysloužila oblíbené místo na mapě filmových výletů. Před dvanácti lety si tam natáčení připomněli velkou slavností a po vsi od té doby stojí cedule, které návštěvníkům ukazují, kde se co točilo.

Zákulisí bylo podobně pestré jako samotný děj

Do dvojice Huml a Bohouš, tedy do toho nejslavnějšího tandemu celého seriálu, se Jiřímu Sovákovi zpočátku vůbec nechtělo. Josef Kemr hrál vážně, skoro až asketicky, kdežto on sám měl nejradši odlehčený tón a bál se, že si spolu na place neporozumí. Zlom přišel tehdy, když chtělo vedení televize Kemra kvůli jeho víře odstranit z obsazení, a Sovák se za něj postavil.

Seriálového dědečka a vnuka hráli skuteční otec a syn, Jiří Sovák a Jiří Schmitzer, kteří spolu doma tehdy sotva promluvili. Vladimíra Menšíka zase vesničané ukecali, aby s nimi vyrazil na podzimní lov, a přestože chtěl mířit naprázdno, jednoho divočáka nakonec skolil.

Úvodní píseň Když máš v chalupě orchestrion nazpíval Waldemar Matuška. Jakmile v polovině osmdesátých let emigroval do Ameriky, stal se z jeho hlasu v československém vysílání nežádoucí zvuk. Diváci pak u dílů poslouchali samotný orchestr a zpěvákovo jméno se z úvodních titulků vytratilo.

Nahrávka z roku 1975 se vrátila teprve po sametové revoluci, takže dnešní publikum si klasiku užívá v kompletní podobě.

Koukali jste se v sobotu také na Chalupáře?

Zdroje: mediaguru.cz, csfd.cz, vtelce.cz