Slavná česká herečka se kvůli roli psychicky zhroutila. Z následků natáčení a děsivých nočních můr se nikdy nevyléčila

Většina filmových rolí zmizí z hlavy dřív, než člověk vůbec dojde z kina k autu. Pár jich ale zůstane viset ve vzduchu jako pach spáleniny, kterého se nezbavíte ani po letech větrání. 

Jeden československý snímek z počátku devadesátek přesně takhle funguje dodnes, protože jedni ho označují za nejsilnější dílo své doby a druzí si ho odmítají pustit podruhé. Hlavní hrdince ještě nebylo patnáct a před kamerou vedle ní stáli i skuteční pacienti ústavu, kteří nic nepředstírali. 

Atmosféra na place byla tak tíživá, že se k ní část tvůrců po třiceti letech vrací jen nerada. 

Když postava odejde z placu s vámi a nenechá vás spát

Zvenku to vypadá jako fajn řemeslo. Přijedete na plac, dostanete kafe, hodinku vás natáčí a jedete domů. Jenže existují scénáře, které vás nepustí ani ve chvíli, kdy si doma vaříte polévku, a herci o tom mluví čím dál otevřeněji. 

Například Elizaveta Maximová se kvůli přípravě na film Máma nechala zavřít na psychiatrické oddělení a její režisér později popisoval, že během natáčecího dne z postavy prakticky nevystupovala. Sandra Nováková zase přiznala, že se jí děsivá linka pronásledovatelky z Ulice začala plést do snů a probouzela se z toho zpocená.

Lidská psychika bohužel nemá přepínač, kterým by si ověřila, že strach kolem ní je pouze naaranžovaný.

Šestadvacet mrtvých a ticho v novinách

Kořeny celého příběhu ale nevyrostly ve scenáristické dílně, nýbrž v reálné katastrofě. Roku 1984 zachvátil požár ústav sociální péče v Měděnci na Chomutovsku a plameny si vyžádaly šestadvacet mrtvých svěřenkyň. Oheň založila šestnáctiletá dívka, která do zařízení pro mentálně postižené nikdy neměla být umístěna a která se tam ocitla chybou úřadů. 

Tehdejší noviny věnovaly tragédii pár řádků v černé kronice a nic víc se nekonalo. Kdyby se o pár let později nezačal v případu hrabat novinář Josef Klíma a nenapsal o něm reportáž, bůh ví, zda by se o tom někdy začalo více mluvit.

Filip Renč obsadil čtrnáctiletou dívku

Klímův text vzal student FAMU Filip Renč a proměnil ho ve svůj celovečerní debut, tedy ve film Requiem pro panenku. Do hlavní role obsadil čtrnáctiletou Aňu Geislerovou a ta se díky ní během chvíle ocitla mezi nejsledovanějšími tvářemi naší kinematografie. 

Cena za to ovšem nebyla nulová. Herečka po letech přiznala, že ji zpráva o obsazení vylekala, protože ve filmu měli hrát i skutečně mentálně postižení lidé a socialistická společnost je držela za zdmi a nemluvila o nich. A někde se dokonce uvádí, že se naše slavná česká herečka kvůli této roli psychicky zhroutila.

Že se z následků natáčení a děsivých nočních můr nikdy nevyléčila, mi přijde přitažené za vlasy, ale v každém případě se s dostupnými články shodneme v jednom. A to v tom, že se jednalo o opravdu náročné natáčení.

Nejsložitější byla podle dostupných informací práce na scénách požáru, tedy na té části filmu, u níž divákům dodnes tuhne krev. Snímek navíc vznikal na místech, která sama o sobě nesla nepříjemnou minulost, protože podobné zařízení tam kdysi skutečně fungovalo. 

Členové štábu opakovaně popisovali, že se na place vznášela tíseň, kterou nešlo jen tak odbýt. Někteří tvůrci se k té zkušenosti neradi vracejí ani po více než třiceti letech.

Detaily, které o filmu leccos prozradí

Kolem Requiem pro panenku se nashromáždilo pozoruhodné množství drobností. Hudební motiv Ondřeje Soukupa dostal po letech druhý život, když z něj vznikla píseň Útěk v podání Lucie Bílé. Renč zase věnoval jména svých bývalých učitelek dvěma sadistickým vychovatelkám, protože na obě neměl zrovna dobré vzpomínky.

Číšníka Vikiho měl původně ztvárnit Martin Dejdar, jenže před natáčením z toho sešlo a režisér si roli nakonec zahrál osobně. Skutečná předloha hlavní hrdinky dopadla ještě hůř než filmová postava. Dívka, která požár v Měděnci založila, prošla vězením i amnestií a v roce 2014 svůj život ukončila na kolejích u Brna. 

Sám Renč po letech přiznal, že mu skutečná událost sloužila spíš jako odrazový můstek a příběh si pro potřeby filmu poměrně výrazně upravil. 

Viděli jste Requiem pro panenku?

Zdroje: csfd.cz, reportermagazin.cz, kinobox.cz