Českou specialitu z Prostřena lidé označují za nejhorší jídlo široko daleko. Tvargle prý zapáchají a nedají se jíst
Kuchařská klání v pořadu Prostřeno! umí být napínavější než leckterá kriminálka, protože nikdy předem nevíte, co hostitel vytáhne z trouby. Za ta léta se na soutěžních talířích objevily chody, u kterých přísedící drželi pokerové tváře a modlili se, aby je zrovna nezabírala kamera.
Koprovka, smažák, tlačenka i utopenci už diváky dokázali slušně rozhádat, jenže pak tu máme ještě jednu ryze českou dobrotu, která je také zrovna nepotěšila. Zahraniční strávníci ji totiž svorně prohlásili za nejhorší jídlo široko daleko a dušují se, že zapáchá tak, že se prý nedá ani vzít do úst.

Tušíte, čím jsme si tuhle pochybnou slávu po celé Evropě vysloužili?
Stůl, u kterého rozhoduje odvaha, nikoliv jen recept
Prostřeno! láká diváky hlavně proto, že vedle pichlavých poznámek u stolu nabízí i pořádné gastronomické dobrodružství. Hostitelé tu během let naservírovali kdejakou specialitu a nejeden chod rozdělil přísedící na dva nesmiřitelné tábory. To, co jeden považuje za vrchol domácí kuchyně, druhý se znechuceným výrazem odsune na kraj talíře.
Sama u některých menu nevím, jestli se mám smát, nebo soutěžícím fandit, ať to přežijí. Přesně tahle nejistota dělá z obyčejné večeře malé divadlo.
Češi v cizineckých anketách konkurenci rozhodně neválcují
Jakmile se začtete do žebříčků jídel, naše kuchyně v nich málokdy září na prvních příčkách. Cizinci poctivé české klasice často vůbec nerozumí a řadu pokrmů raději odmítnou dřív, než je vůbec ochutnají. Sulc, dršťky i zabijačkové laskominy odvahu turistů spolehlivě prověřují.

A minimálně já se jim nedivím, když je s díky odmítnou. Kdyby mi tohle někdo naservíroval, tak se po mně u stolu také jen zapráší. Jenže je tu jeden pamlsek, vedle kterého i tyhle odvážné soupeře řadíme do kategorie mírně pokročilých. A právě o něm koluje pověst, že páchne tak rezolutně, že prý většinu strávníků odradí dřív, než jej vůbec dostanou do úst.
Opravdu „provoní“ celou kuchyni
Řeč je o olomouckých tvarůžcích, lidově syrečcích, které rozpoznáme na metry daleko. Zahraniční ochutnávači přitom pro jejich vůni nešetří barvitými výrazy a nejčastěji je přirovnávají k propoceným ponožkám nebo zapařeným nohám.
Na gastronomickém portálu TasteAtlas se tenhle sýr usadil mezi nejhůře hodnocenými českými sýry vůbec. V jednom internetovém pořadu, kde syrečky předložili lidem z celého světa, Italka odmítla sousto hned po prvním přivonění a ani se nesnažila skrývat odpor.
Němec a Australan se ukázali jako otrlejší a oba se shodli na tom, že tahle lahůdka chutná nejlépe někde venku na čerstvém vzduchu.
Smraďoch s rodokmenem, na který můžeme být náležitě hrdí
Spoustu lidí zaskočí, že pravé olomoucké tvarůžky vůbec nepocházejí z Olomouce, ale z nedalekých Loštic. První písemná zmínka o nich sahá až do patnáctého století, takže si na talíř klademe poctivého pamětníka.
Za jejich pověstným odérem nestojí žádná chemie, ale obyčejné zrání, při kterém se sýr postupně proměňuje a získává svoji nezaměnitelnou vizitku. Možná vás potěší, že navzdory zápachu jde o sýr s minimem tuku a slušnou dávkou bílkovin. Takže je to svačinka, která potěší i sportovce.
Co na to soutěžící z Prostřeno! a slavní mlsalové?
Olomoucký kraj a syrečky k sobě patří jako knedlík ke svíčkové, a tak nepřekvapí, že se tahle vonící legenda v pořadu připomněla zrovna při zastávce v tomto regionu. Soutěžící Martin Brabec přiznal, že ochutná téměř cokoliv, jen tvarůžky by si na talíř za žádných okolností nepoložil.
Loštičtí z něj přitom dokážou vyčarovat pomazánky, nakládané dobroty a pro skutečné fajnšmekry i zmrzlinu. Co když je tedy tahle česká specialita spíš zkouškou povahy než kulinářským proviněním?
Zdroje: toprecepty.cz, cs.wikipedia.org, fresh.iprima.cz
