Dcera chodí v Praze na kroužek za 5 tisíc, její kamarádka na stejný zdarma. Stačí vědět, kam dítě přihlásit
Září je tady a s ním přichází každoroční rozhodování, kam mají rodiče své děti odpoledne přihlásit. Jedna maminka na hřišti nedávno nevěřícně kroutila hlavou nad tím, že za úplně stejnou zábavu platí několikanásobek toho, co známá. Obě děti chodí na počítačový kroužek, obě si tvoří vlastní hry, obě si domů nosí stejné nadšení. Jenže je tu háček.
Přesto jedna peněženka je kvůli tomu stále hubenější, zatímco ta druhá zůstává skoro netknutá.
Na tomhle webu obvykle řešíme jiné hvězdy
Na stránkách, kde běžně řešíme, který herec dostal novou roli nebo která zpěvačka vyprodala halu, se dnes zastavíme u úplně jiné hvězdy. Tou hvězdou je obyčejný dětský kroužek, konkrétně ten počítačový, po kterém dnes touží skoro každý malý fanoušek youtuberů a streamerů.
Děti chtějí tvořit vlastní hry stejně jako jejich vzory z obrazovky a rodiče jim to pochopitelně chtějí dopřát. Jenže právě tady se nevinná záliba mění v položku, která dokáže zamávat rodinným rozpočtem.
Dvě kamarádky, dva stejné kroužky, ale dva různé účty
Máme tu dvě kamarádky, obě zhruba stejně staré, obě jsou zažrané počítačů. Chodí na kurz, kde se učí stavět a programovat vlastní hry v Robloxu, tedy v prostředí, které dnešní školáci znají kolikrát lépe než násobilku. Jedna z nich za to platí kolem pěti tisíc ročně, a to hezky po pololetích, jak bývá zvykem. Ta druhá nedá ani korunu a chodí na prakticky totéž.

Kolik dnes stojí, aby se dítě bavilo
Že jsou dnešní zájmové aktivity drahé, potvrdí každý rodič, který si v poslední době prošel ceníky. Podle nedávného zjištění televize Nova se roční útrata za tři kroužky u jednoho dítěte umí vyšplhat až ke dvaceti tisícům a u sportů se běžně platí tři až čtyři tisíce za pololetí. V Praze narazíte na přírodovědné útvary za 5 100 korun na rok, kouzelnický za rovných pět tisíc nebo komerční programování v Robloxu, které atakuje i víc než tisícovku měsíčně.
Unie sportu k tomu dodává, že velká část oddílů dnes sama přiznává, že pravidelný sport si už leckterá domácnost finančně nemůže dovolit. Když si to všechno sečtete, pochopíte, proč se maminky na pískovišti baví hlavně o penězích.
Jak peněžence ulevit?
Ten obrovský cenový rozdíl nemá na svědomí kvalita lektora ani značka počítače, ale jediná věc, totiž kdo ten kroužek platí. Některé kroužky jsou hrazené z rozpočtu města nebo z dotací, takže rodič doplácí jen malý zlomek, občas vůbec nic. Havířovský robloxový kroužek ve středisku Don Bosko tak může vyjít na nula korun, zatímco stejná zábava jinde spolkne pět tisíc za rok.
Proto jedna dívka chodí v Praze na kroužek za 5 tisíc, zatímco její kamarádka na stejný zdarma. Stačí vědět, kam dítě přihlásit. Domy dětí a mládeže i střediska volného času jsou takzvané příspěvkové organizace, které zřizuje a spolufinancuje město, kraj nebo stát. Poplatek od rodičů proto pokrývá jen část nákladů, zbytek dorovná veřejná kasa a různé dotace.
Čím víc přispěje obec, tím méně zaplatíte vy, a přesně v tom je celý ten fígl.
Havířovský recept: tři kroužky a čtvrtý gratis
Pěkným příkladem je právě havířovské středisko Don Bosko, které si dalo za cíl, aby zájmové odpoledne stálo co nejméně, ideálně vůbec nic. Míří hlavně na děti z míst, kde by si rodina dražší zábavu jen těžko dovolila. Nabízí proto lákavý model, kdy si dítě vybere tři kroužky a čtvrtý dostane jako bonus bez placení.
Pokud je tím čtvrtým zrovna robotika nebo tvorba her, sedí malý programátor u počítače prakticky za nulovou částku. Přihlášky se tu obvykle otevírají už na jaře a platí se až po několika návštěvách, takže rodina nekupuje zajíce v pytli.
„Máte volno a nechce se vám sedět doma? Nabídka možností, jak v Praze trávit volný čas, je pestrá a široká,“ podle stránek hlavního města se nemusí nudit a zbytečně utrácet ani dospělí.
Kde podobné kroužky ulovit i v Praze
Teď možná namítnete, že Havířov je od hlavního města pěkný kus cesty, a máte pravdu. Jenže stejný princip funguje po celé republice, jen je potřeba klepat na správné dveře. V Praze mají svá střediska jednotlivé městské části, od stanic techniků a přírodovědců až po domy dětí, kde bývají ceny zlomkem komerčních sazeb.
Některé radnice navíc přispívají na volný čas přes nadaci Aktivní město, takže se dá ušetřit i u soukromých poskytovatelů. Můj tip tedy zní jasně, nejdřív si oťukejte nabídku městských středisek a teprve potom sahejte po dražších kurzech.
A jak jste na tom vy, platíte za kroužky majlant, nebo jste už našli levnější variantu?
Zdroje: tn.nova.cz, blesk.cz, csvc.cz, polar.cz
