Národ přišel o jednu ze svých nejvýraznějších tváří. Fanoušci Majora Zemana ztratili oblíbeného herce

Na plátně honil zločince i rozdával pohádkovou radost, v soukromí ale sváděl mnohem tišší a bolestnější boj. Tenhle herec s dobráckým výrazem prošel snad všemi žánry, které česká obrazovka nabízela, od komedie přes drama až po detektivku. 

V českých a slovenských domácnostech sedmdesátých a osmdesátých let existovala jen hrstka umělců, kteří se na obrazovce objevovali tak často jako on. Byly roky, kdy před kamerou stál klidně u několika projektů za sebou, takže ho diváci potkávali doslova na každém kroku televizního programu. 

Mihnul se v legendárních Třiceti případech majora Zemana, v Nemocnici na kraji města i v pohádkách, které dodnes běží o svátcích. Jeho obličej znala celá republika, jméno už si k němu přiřadil jen ten pozornější.

Od dělnického ponku až na prkna, která znamenají svět

Jeho cesta k herectví nevedla přes žádnou honosnou konzervatoř. Chlapec z jihočeské vesničky se nejdříve pokoušel vyučit kramářem, pekařem i knihkupcem, než zakotvil u řemesla zámečníka a soustružníka. 

K divadlu ho přivedla náhoda a ochotnický spolek, a, světe, div se, on se přes skromnou inspicientskou židli propracoval až na velká pražská jeviště. Bez jediné hodiny herecké průpravy se z něj stal jeden z nejobsazovanějších umělců své doby.

Řeč je o Jaroslavu Moučkovi, herci s dobráckou tváří a hlasem, který se nedal splést snad s nikým jiným. Narodil se roku 1923 ve Studené na pomezí Vysočiny a přes čtyřicet let patřil k pilířům Divadla na Vinohradech, kde odehrál bezmála sto padesát rolí. Vládl hlavně lidovým a komediálním typům, tedy figurkám, které jsou divákovi sympatické hned na první pohled. 

Do divadelních dějin se nejvýrazněji zapsal coby uličnický čert Trepifajksl z pohádkového příběhu Dalskabáty, hříšná ves, jehož postavu si o pár let později znovu střihl i na televizní obrazovce. 

Od pohádkového čerta k propagandistické pasti

Filmografie tohohle herce je pořádně nabitá, mluví se o víc než sedmdesáti snímcích a při započtení televize, rozhlasu i dabingu klidně o třech stovkách. Nechyběl v Markétě Lazarové, ve Smrti si říká Engelchen ani v oblíbené komedii Čtyři vraždy stačí, drahoušku. 

Objevil se také v trezorovém dramatu Ucho po boku Jiřiny Bohdalové, které tehdejší mocní raději před diváky schovali. Životní, byť pořádně rozporuplnou rolí se mu stal poctivý tajemník Josef Pláteník z propagandistického seriálu Okres na severu. Ta postava mu vynesla státní cenu, zároveň ho ale v očích mnoha lidí na dlouho zaškatulkovala.

Rodinné drama bylo rovněž dost napínavé

Moučka měl staršího bratra Milana, kterému se v mládí podobal tak, že si je okolí běžně pletlo. Jenže Milan se v padesátých letech stal vyšetřovatelem StB a podle dostupných svědectví se podílel na těch nejtemnějších praktikách své doby. 

Když se o tom Jaroslav dozvěděl, přetrhal s bratrem veškeré svazky a už nikdy s ním neprohodil slovo. Sám později přiznával, že rozchod s vlastní krví ho stál obrovské přemáhání a řadil ho mezi nejbolestnější kroky, které kdy musel udělat.

Zemřel dva dny po Štědrém dni

Poslední léta nebyla ke starému pánovi zrovna laskavá. Potýkal se s Parkinsonovou chorobou, se zákeřnou rakovinou i s Alzheimerem, který mu postupně bral vzpomínky na jeho vlastní hrdiny. 

Oporou mu byla manželka Jiřina, po jejímž boku se dožil úctyhodných šedesáti let manželství, poslední měsíce ale trávil v zařízení s pečovatelskou službou na Žižkově. Jaroslav Moučka zemřel 26. prosince 2009 ve věku šestaosmdesáti let, jen pár dní po Vánocích.

Ať žije v paměti jinak než jen v uniformě funkcionáře

Myslím si, že by byla velká škoda pamatovat si ho jen podle jediné politicky zabarvené role. Byl to hlavně skvělý herec, který uměl rozdat radost v pohádkách i pobavit v detektivkách. Máte i vy nějakou jeho oblíbenou postavu? Napište nám ji do komentářů.

Zdroje: csfd.cz, novinky.cz, irozhlas.cz