Od 17. července na Netflixu. Diváci mluví o jednom z nejnapínavějších filmů podle skutečné události

Sedmnáctého července přibyla do nabídky Netflixu novinka, kolem níž se strhla čilejší debata než kolem většiny letních premiér. Německý snímek se opírá o skutečné události, jež se odehrály sotva pár hodin letadlem od Prahy, a přesto se o nich u nás donedávna de facto nemluvilo. 

Sto dvanáct minut utíká rychle, i když pár scén na rozbouřené hladině vydrží člověku v hlavě podstatně déle. Počítejte s tím, že si o tom budete chtít s někým povídat ještě druhý den u snídaně.

Nezkušená hrstka dvacátníků proti celému moři

Na podzim roku 2015 se v Berlíně sešla hrstka mladých lidí, kterým už nestačilo jen tupě zírat na večerní zprávy. Vznikla tak nezisková organizace Jugend Rettet, v překladu mládež zachraňuje, a u jejího zrodu stáli Jakob Schoen s Lenou Waldhoff. 

Nikdo z nich předtím nevelel lodi ani neabsolvoval kurz záchrany na vodě, a přesto se pustili do plánu, nad kterým by i zkušený kapitán jen zoufale lamentoval rukama. Chtěli vyplout na Středozemní moře a vytahovat z vody lidi z převrácených přeplněných člunů.

Rezavá rybářská loď koupená na internetové sbírce

Nápad bez plavidla by zůstal jen obyčejným tlacháním u piva, a tak nadšenci spustili crowdfundingovou kampaň. Z peněz vybraných na internetu pořídili v roce 2016 letitou nizozemskou rybářskou loď, nechali ji přestavět v loděnici v Emdenu a pokřtili ji jménem Iuventa. 

Plavidlo, které dřív lovilo ryby a později asistovalo u stavby větrných parků, se během několika měsíců proměnilo v záchranné stanoviště se stovkami vest, dekami a improvizovanou ošetřovnou. Během šestnácti misí se posádka podle záznamů organizace podílela na záchraně zhruba třiadvaceti tisíc lidí.

Odtud pramení název celého filmu

Právě ta bilance dala jméno filmu, o němž se teď na sítích tolik mluví. Novinka se jmenuje 23 000 životů a číslovka v titulu odkazuje právě na počet lidí, jimž měla posádka Iuventy pomoct se dostat z vody na palubu. 

Druhého srpna 2017 dostala posádka pokyn zamířit k Lampeduse, jenže na místě už čekali italští úředníci s rozhodnutím o zabavení plavidla. O čtyři roky později přišla obžaloba postavená na spisu čítajícím třicet tisíc stran, která mířila na jednadvacet osob a tři organizace, mezi nimi i Save the Children či Lékaře bez hranic.

Dobrovolníkům hrozilo pět až dvacet let za mřížemi, tedy trest, který si člověk spojuje spíš s organizovaným zločinem než s partou dvacátníků v gumových holínkách.

Na rozsudek se čekalo sedm let

Devatenáctého dubna 2024 soud v Trapani řízení zastavil a obviněné očistil. Podle písemného odůvodnění nedokázalo obvinění unést tíhu vlastních tvrzení, protože se opíralo o mezery místo o důkazy a domněnky měnilo v jistoty. 

Loď už ale nikdy nevyplula, jelikož sedm let kotvila bez údržby a majitelům se vrátila v takovém stavu, že by ji na volné moře nepustil ani ten největší optimista. Režie celého snímku se ujal Markus Goller, scénář sepsal Oliver Ziegenbalg společně s Michelem Cinquem, jenž o Iuventě natočil už v roce 2018 dokumentární snímek. 

Hlavní roli dostal Louis Hofmann, kterého si diváci možná vybaví ze seriálu Dark, a doplňují ho Mala Emde, Katharina Stark, Frederick Lau, Maria Dragus nebo Omid Memar. O tom, jak celý film vypadá, rozhodoval Christian M. Goldbeck, jemuž kdysi vynesla sošku Oscara práce na válečném dramatu Na západní frontě klid. 

Cesta od festivalu k tuzemským obrazovkám

Poprvé snímek diváci viděli na letošní přehlídce v Mnichově, teprve potom se objevil v nabídce Netflixu. Distribuce přes streamovací platformu znamená, že se německé drama dostalo k českému publiku prakticky ve stejnou chvíli jako k tomu berlínskému, což u podobně vyhraněných témat bývá docela vzácnost. 

Zajímá nás, jak novinka zapůsobila na vás. Už jste 23 000 životů viděli?

Zdroje: netflixer.cz, ecchr.eu, time.com