Kousek od Země se objevil „nový svět“. Vědci přiznávají, že něco takového nečekali a jsou zmatení

Nejsme ještě ani v polovině a letošní rok už je jedním z těch, které se zapíšou do historie. Tým astronomů totiž objevil něco, co by je nenapadlo ani v nejdivočejších snech, a tenhle okamžik by mohl posunout naše vesmírné znalosti zase o kus dál.

Objekt s označením 2002 XV93 je novou fantastickou senzací, která se objevila nedaleko planetky Pluto. Svou velikostí je sice malý, ale o to víc fascinující. Vědci totiž přišli na to, že její povrch pokrývá tenká vrstva atmosféry.

Planetka, která všem vyrazila dech

Známých světů s atmosférou je jen pár a všechny patří mezi planety naší sluneční soustavy. Kromě Země jsou naši obrovští sousedé, kteří jsou dostatečně velcí, aby plynnou atmosféru udrželi. Proto, aby se u planety atmosféra udržela je totiž zcela stěžejní dostatečná hmotnost, která váže plyn gravitační silou. To je pak prvním a zcela zásadním předpokladem pro existenci života na planetě, protože atmosféra chrání povrch planety před kosmickým zářením.

Menší objekty a planetky atmosféru podle tohoto pravidla nemají, protože nejsou schopné ji udržet. Jejich povrch je díky tomu nehostinný pro jakoukoliv námi známou formu života. Planetka, kterou objevil tým vědců nedaleko Pluta však tenkou atmosféru podle prvotních analýz má, a co je šokující, její průměr je pouhých 500 kilometrů, což je ve srovnání s jinými planetami téměř nic.

Astronomové nevychází z údivu

Celý objev přišel díky takzvané zákrytové metodě. Astronomové sledovali okamžik, kdy planetka přecházela před vzdálenou hvězdou. Pokud objekt nemá atmosféru, hvězda prostě náhle zmizí. Jenže tady se světlo začalo podivně lámat a slábnout postupně, což znamená, že tam nějaké plyny stabilně jsou. A to je právě typický znak přítomnosti atmosféry.

Vědcům se následně podařilo spočítat, že tlak atmosféry dosahuje přibližně 100 až 200 nanobarů, což je sice asi stokrát méně než u neobyvatelného Pluta, ale stále nesrovnatelně více, než by mělo být. A co je na tom nejdivnější? Astronomové vůbec netuší, odkud se ta atmosféra bere.

Něco takového nemělo existovat

Jak už jsem zmínila, podle současných teorií, které jsme považovali za platné, jsou takové malé ledové objekty příliš slabé na to, aby si atmosféru udržely. Sluneční záření a kosmické procesy by ji během let jednoduše odfoukly do vesmíru. Tento objev však úplně mění pravidla hry a vypadá to, že vědci budou mít v nadcházejících měsících a letech plné ruce práce. První teorie, která by tento nezvyklý jev vysvětlovala, tvrdí, že za to mohou ledové sopky, u kterých místo lávy unikají zmrzlé plyny a další látky, které atmosféru neustále doplňují.

Objev, který přepíše učebnice

Zároveň to mění pohled i na Pluto, které bylo se svou atmosférou dlouhou dobu považováno za výjimku a unikát. Když vesmírná sonda v roce 2015 odhalila jeho vrstvy atmosféry a aktivní povrch, vědci byli ohromeni, ale vysvětlení se pořád opíralo o jeho planetární velikost. A pokud si atmosféru dokáže udržet i mnohem menší objekt, znamená to, že podobných těles mohou existovat další desítky i stovky kolem nás.

Vědci už teď mluví o tom, že se současné modely malých ledových planet budou nejspíš muset přepsat a dá se předpokládat, že pozorování okraje sluneční soustavy teď bude pro většinu z nich naprostá priorita. Kdo ví, co dalšího se tam totiž skrývá. Samozřejmě na objektu s názvem 2002 XV93 téměř s jistotou neexistuje život. Atmosféra je extrémně tenká a řídká, a podmínky tam připomínají spíš hluboký kosmický mráz. I přesto ale pomáhá pochopit, jak vůbec planetární světy fungují a zároveň připomíná, jak málo toho o kosmu stále víme.

Zdroje: sciencefocus.com, novinky.cz, magazin.aktualne.cz