Sousedé se mu smáli, když dotáhl nahnilé dřevo z lesa. Dnes má luxusní plot a celá ulice jen závidí

Staré dřevo obvykle končí maximálně tak v kamnech, kdy doufáme, že se chytne. Existuje ale letitá metoda, díky které se i z takového materiálu stane odolný a elegantní plot. Právě po ní sáhl muž, jemuž se sousedé smáli, když domů tahal dřevo vhodné na první pohled leda tak na upálení čarodějnice.

Dnes jeho oplocení působí jako od architekta a kolemjdoucí si ho dokonce sem tam vyfotí. 

Celá ulice si ťukala na čelo

Muž sesbíral po lese naplavené kusy dřeva, doplnil je pár ztrouchnivělými palubkami zpoza kůlny a odvezl to na kolečku domů. Byly to latě zohýbané časem, inu, zkrátka materiál, nad kterým by devět lidí z deseti mávlo rukou, jestli vůbec to. 

Sousedé se netvářili ani trochu nenápadně a nahlas pochybovali o jeho zdravém rozumu. Popravdě? Já bych se k nim zřejmě přidala také. Nicméně jak se říká, nemá člověk soudit dne před večerem. Takže vám prozradím, že kutil prkna nejprve zbavil nečistot, nechal je řádně vyschnout a pak je naskládal na sebe. 

Následně sáhl po plynovém hořáku a začal jím systematicky přejíždět po povrchu jednotlivých latí. Dřevo pod plamenem tmavlo a na jeho povrchu se tvořila tenká zuhelnatělá vrstva, což u přihlížejících sousedů vystřídalo posměch upřímným zájmem. 

Otlučená prkna, která ještě před týdnem vypadala naprosto katastrofálně, tak postupně získávala hluboký tmavý odstín, který nevypadal vůbec špatně.

Za vším hledej Japonsko

Muž oprášil starou japonskou techniku jménem Shou Sugi Ban, jinde známou také jako Yakisugi, jejíž kořeny sahají až do osmnáctého století. Kouzlo tkví v tom, že se dřevo cíleně ohřívá, načež se na povrchu utvoří tenoučká uhlíkatá vrstva, která ho pak chrání lépe než leckterá chemie. 

V Japonsku takhle odjakživa opatrovali cedrové fasády, u nás se stejný grif ujal na obkladech, nábytku a čím dál častěji i na plotech. Hotová prkna dostanou strukturu připomínající krokodýlí kůži, kterou pak stačí přejet drátěným kartáčem, opláchnout vodou a přetřít olejem.

Obyčejný oheň udělá z vetché latě parádu

Opálený povrch přitom neplní jen estetickou roli, ale i ochrannou. Tenká zuhelnatělá krusta odpuzuje vlhkost a výrazně zpomaluje hnilobu, která obyčejné dřevo v exteriéru dřív či později dostane. Odolnější je i vůči dřevokaznému hmyzu, konkrétně červotoči a tesaříku, pro které se stává méně lákavým.

Tematicky zaměřené weby píší, že takto ošetřené dřevo klidně přečká čtyři až osm desítek let bez jediného natření, což je u plotu za pár šupů skvělé. Vědecké poznatky přitom vybízejí k opatrnosti. Studie otištěné v časopisech Polymers a Forests naznačují, že opálení sice dřevu neškodí a mění jeho vzhled, jednoznačný důkaz o výrazně delší životnosti ale zatím chybí. Mně to i tak přijde jako super nápad, hlavně pro toho, kdo nemá chuť rok co rok tahat štětku a plechovku lazury.

„Vypadá to fakt, fakt dobře, OP, na ten plot moc závidím!“ – gabriel_oly10, Reddit

Kutilské skupiny nešetří tipy

Projela jsem několik cizích zkušeností a obvykle jsou pozitivní. „Táta z tohohle udělal celý plot ze starých palet a po pěti letech pořád vypadá jako z časáku,“ hlásí jeden z diskutujících. „Zásadní je vzít nehoblovaná prkna a nešetřit ohněm, klidně to spalte až do té krokodýlí kůže a hoďte na to olej, jinak budete zklamaní,“ radí ostřílenější kutil. 

Právě pořádné ožehnutí neopracovaného dřeva a závěrečné naolejování totiž dělí obyčejný pokus od plotu, u kterého lidem padá brada. Kdo si chce postup projít pěkně od začátku, najde na internetu spoustu videonávodů.

Tmavé opálené fasády už u nás nejsou žádná exotika, potkáte je na maringotkách, čajovnách i na dřevostavbách od předních architektů. A co vy, umíte si představit, že byste sáhli po hořáku a dali starým prknům druhou šanci?

Zdroje: reddit.com, living.cz, energozrouti.cz