Je srpen, ale meteorologové sledují jev spojený s krutými zimami. Už jednou přinesl teploty pod -20 °C

Srpen se blíží, prázdniny jsou v plném proudu a lidé řeší, kam na dovolenou. Meteorologové jsou ale v plném zápřahu a už teď sledují jev, který se objevuje nad severním pólem a který prakticky určuje, jak bude vypadat zima. Není to klasická předpověď počasí, ale sledování jevu, kvůli kterému už se v minulosti Evropa dostala do bodu, kdy teploty byly hluboko pod -20 °C. První náznaky už se ale objevují během léta.

Možná to zní bláznivě, ale předpovídat zimu se dá už v létě. A i když teprve bude srpen, meteorologové už nyní sledují jev spojený s krutými zimami.

Meteorologové se dívají mnohem dál než jen na příští týden

Většina lidí řeší v srpnu jen to, kam se pojedou vykoupat nebo kde se schladí v tropických vedrech. Po celém internetu jsou fotky přeplněných pláží a cestovní kanceláře mají napilno. Asi nikdo úplně nepřemýšlí nad tím, jaké počasí bude za pět měsíců. Pro meteorology je to ale zásadní.

Druhá polovina léta je totiž období, kdy se objevují první náznaky toho, jak bude vypadat nadcházející zima. Nikdo samozřejmě nemůže tvrdit s naprostou jistotou, jestli v prosinci bude deset stupňů nad nulou nebo pod ní. Na zemi ale existují přírodní jevy, které výrazně ovlivňují to, jak mrazová zima bude.

Nejde jen o teplotu povrchu, ale o změny, které se odehrávají v ledovém království na severu. Důležité jsou informace o množství ledu, podmínky nad Sibiří nebo změny v atmosféře až 50 kilometrů vysoko. Tam se totiž odehrávají jevy spouštějící řetězec událostí, které se za několik týdnů projeví i u nás.

Na první pohled se možná zdá, že spolu počasí v Evropě a na severním pólu nesouvisí, ale není to tak. Atmosféra je kolem celé Země a to, co se stane na jedné straně, za nějakou dobu ovlivní tu druhou. Meteorologové tak během roku neustále vyhodnocují hromady dat ze satelitů a stanic, aby dokázali předpovídat počasí přesněji.

Ukrutné mrazy se zapsaly do historie

Možná si ještě pamatujete, jak vypadaly zimy pár desítek let zpátky. Pořádný mráz a všude sněhové závěje. Pak tu ale byly také roky, kdy teplota v zimě klesla někde až pod mínus dvacet stupňů a na horách dokonce pod mínus třicet. To už bylo lepší raději zůstat doma, protože hrozila zranění na ledu.

Ledové peklo ale nastalo během pár hodin a na celém území Evropy. V místech, kde běžné zimní teploty byly kolem nuly, se objevily silné mrazy a sněhové kalamity. Zamrzlo prakticky všechno od řek po dopravu. Podobné situace se dějí i v Severní Americe. Tam se stále častěji stává, že teploty jsou hluboko pod nulou a lidé se kvůli sněhu ani nedostanou do práce.

Zajímavé je i to, že takové mrazy nemusí zákonitě přijít po chladném podzimu. Několikrát se stalo, že podzim byl poměrně teplý a po něm udeřily mrazy. To je také jeden z důvodů, proč není dobré se při předpovědi spoléhat jen na statistiky teplot. Důležité je zkoumat počasí na celé planetě.

Vědci jev zkoumají dlouhá léta

Jedním z nejznámějších meteorologů, kteří se propojením arktického počasí a toho evropského zabývají, je Judah Cohen Atmospheric and Environmental Research. Jeho poznatky jsou nejpoužívanějším zdrojem informací po celém světě.

Podle něj je právě dění v atmosféře klíčem k tomu, abychom pochopili a předvídali, jestli se v zimě ohřejeme nebo budeme mít u nosu rampouchy. V jednom rozhovoru uvedl:

„Arktida je jedním z hlavních činitelů, které utvářejí zimní počasí na severní polokouli.“

A právě na Arktidě se odehrává jev, o kterém se mluví stále víc. Běžně o něm člověk ani netuší, ale díky němu nás mohou v zimě překvapit omrzlé prsty. Přesto to ale neznamená, že jediné, co vysvětluje krutou zimu, je zrovna tento jev.

Zeslábnutí nám pošle mráz

Jev, o kterém mluvíme, se nazývá polární vír, anglicky polar vortex. Možná to zní dramaticky, ale je to naprosto běžný atmosférický jev. Vytváří se každou zimu nad Arktidou a celou polární oblastí. Když je vír silný a zůstává na jednom místě, ledový vzduch se drží kolem něj. Jakmile ale zeslábne a začne se pohybovat, pošle ledový vzduch níže nad Evropu.

Jednou z příčin narušení víru je tzv. náhlé stratosférické oteplení. Nenechte se ale zmást slovem „oteplení“, protože na povrchu je to přesný opak. Ve vrstvách atmosféry se totiž oteplí o několik desítek stupňů, což naruší proudění vzduchu. Polární vír tak zeslábne a namíří si to do jiných částí světa, jako například do Severní Ameriky.

Na predikce je ještě brzy

Dosavadní pozorování vortexu nenaznačuje žádnou dramatickou změnu. Meteorologové ale neusínají na vavřínech a jev sledují dál. Během následujících týdnů se bude rozhodovat o tom, jestli bude zima na blátě nebo se budeme brodit sněhem. Samozřejmě pořád mluvíme o přírodě a ta dokáže pořádně překvapit i odborníky. To, že statistiky něco ukazují, neznamená, že si příroda neudělá, co chce. Pamatujete si mrazivé zimy se sněhovými závějemi?

Zdroj: news.mit.edu, severe-weather.eu, weather.gov