Našli jsme místo, kde Lucifer úřadoval v pohádce S čerty nejsou žerty. Peklo můžete navštívit i více než 40 let po natáčení

Stačí vyslovit jméno Dorota Máchalová a většina Čechů okamžitě ví, kam bude dotyčná odnesena. Pohádka S čerty nejsou žerty se od premiéry v polovině osmdesátých let stala součástí domácího televizního inventáře. Její hlášky používáme v běžném životě a Karel Heřmánek je pro řadu diváků dodnes Luciferem, kterému se žádný jiný vládce pekla nevyrovnal. Film Hynka Bočana vznikl v roce 1984 a před diváky poprvé dorazil následující rok.

Když jsem začal hledat, kde vlastně čerti úřadovali, čekal jsem jednu jasnou adresu. Jenže filmaři byli chytřejší. Pekelnou říši poskládali z několika míst, která jsou od sebe vzdálená desítky kilometrů. Na obrazovce vše působí jako jeden souvislý podzemní svět, ve skutečnosti se Luciferova kancelář, schody, vchod i rozsáhlé jeskynní prostory nacházejí jinde.

Luciferova pracovna byla mnohem menší, než vypadala

Místo, kde Karel Heřmánek přijímal hlášení o hříšnících a dohlížel na chod pekelné administrativy, najdeme na skalním hradě Sloup v Čechách. Filmaři využili jednu ze staveb připomínající malé barokní divadlo. To, co na obrazovce vypadá jako prostorná Luciferova ředitelna, je ve skutečnosti poměrně malá místnost ve skále. Kamera, světlo a střih z ní dokázaly udělat sídlo důstojné knížete pekel.

Na Sloupu se natáčely také známé kamenné schody. Právě po nich čerti vláčeli hříšníky dolů a postavy mizely v útrobách skály. Návštěvník je může vidět i dnes během prohlídky hradu. Místo původně sloužilo úplně jinému účelu. Areál byl spojen s poustevníky a duchovním životem, filmaři z něj ale udělali jedno z nejslavnějších pekel české kinematografie.

Velké pekelné sály hledejte u Lindavy

Rozlehlé podzemní scény vznikaly v soustavě uměle vyhloubených pískovcových prostor mezi obcemi Velenice a Svitava na Českolipsku. Celému komplexu se říká Pusté kostely, zatímco veřejnosti je dnes nejznámější jeho část nazývaná Pekelné doly. Právě do těchto obrovských pískovcových sálů filmaři umístili velkou část scén, které ve výsledku vypadají jako nitro jedné souvislé pekelné říše.

Rozměry tohoto místa dokážou překvapit. Pod skálou se nachází přibližně 3 500 metrů čtverečních prostoru a ani během horkého léta se tam příliš neohřejete. Teplota se uvnitř pohybuje kolem dvanácti stupňů, takže mikina se hodí i ve chvíli, kdy je venku přes třicet.

Dnes už tu místo čertů potkáte především motorkáře. V prostorách působí motorkářský klub a na stroji lze zajet až dovnitř. Vítaní jsou ale také pěší návštěvníci, cyklisté i rodiny s dětmi. Pískovcové stropy a široké haly zůstaly, jen pekelné kotle nahradilo posezení a zaparkované motocykly.

Atmosféru při natáčení nevytvářela jen dekorace. Karel Heřmánek později vzpomínal na skutečné ohně i sirný zápach a na place kvůli pyrotechnickým efektům dohlíželi vojenští pyrotechnici. Režisér Hynek Bočan chtěl, aby plameny působily opravdově, a proto odmítl postavit celé peklo pouze v ateliéru.

Kudy se do pekla skutečně vcházelo

Ani skalní hrad Sloup, ani Pekelné doly však nejsou místem, před kterým kaprál v podání Petra Nárožného lamentoval nad zlomenou šavlí. Vnější bránu do pekla filmaři našli u zříceniny hradu Rotštejn v Klokočských skalách. Tudy Petr Máchal a čert Janek táhli Dorotu, zatímco za nimi běželi vojáci.

Film tedy klame opravdu dokonale. Postava vejde do skály na Rotštejně, po schodech sestupuje na Sloupu a vzápětí stojí v pískovcovém podzemí na Českolipsku. Při běžném sledování přechod prakticky nepoznáte.

Jak se tam podívat dnes

Nejsnazší je návštěva Pekelných dolů. Oficiální adresa areálu je Lindava Svitava 315. Během letních prázdnin mívá místo otevřeno od úterý do neděle mezi 10. a 18. hodinou. Před cestou je ale dobré zkontrolovat aktuální otevírací dobu a dopravní omezení přímo na stránkách areálu.

Do podzemí si vezměte pevné boty a něco přes ramena. I během horkého léta je uvnitř chladno. Na rozdíl od klasických jeskyní tu nečekejte dlouhou komentovanou trasu s průvodcem. Prostorem se můžete projít vlastním tempem a hledat úhly, které znáte z filmu.

Jeden výlet, několik pohádkových zastávek

Když už budete na Českolipsku, určitě se vyplatí přidat skalní hrad Sloup. Uvidíte Luciferovu ředitelnu, schody do pekla i další skalní prostory, které kamera dokázala opticky zvětšit. Další filmový výlet může pokračovat na Rotštejn, k mlýnu ve Střehomi nebo na hrad Kost, kde princezna Adélka zpívala vězněnému Petrovi. Zámecké scény zase vznikaly v Průhonicích.

Po více než čtyřiceti letech tak můžete projít prakticky celé filmové peklo. Jen počítejte s tím, že Karel Heřmánek už za stolem nesedí a Dorotu Máchalovou dnes nikdo zvážit nepřinese. Zbytek je ale skutečný. A právě to je na českých pohádkách možná nejhezčí. Místa, která v televizi vypadají jako jiný svět, často leží jen pár hodin cesty od našeho domova.

Už jste peklo navštívili?

Zdroje: novinky.cz, filmovamista.cz, csfd.cz