Rok 1990 odstartoval vlnu, která dnes rodiče mrzí. Mužské jméno z filmu dostalo přes 38 tisíc Češek

Stačilo jedno jméno, tři slabiky a francouzský režisér s bujnou fantazií. Výsledkem je skoro čtyřicet tisíc žen v České republice, z nichž mnohé z nich svým rodičům dodnes vyčítají jeden večer strávený v kině. 

V osmdesátých letech si na české matrice málokdo troufl přijít s něčím, co neznělo jako Jana, Petra nebo Lenka. Výběr křestních jmen podléhal nepsanému pravidlu, které znělo jednoduše, tedy nevyčnívat. Cokoliv zahraničního vyvolávalo minimálně rozpaky. 

Kdo chtěl pojmenovat dceru jinak než ostatní, riskoval při nejmenším zvednuté obočí sousedek. Některá jména se zkrátka nenosila a když ano, tak maximálně u sousedů. Jenže v jedné pařížské střižně se koncem osmdesátých let rodil filmový scénář, který tohle všechno změnil. 

Francouzský režisér psal příběh mladé zločinkyně, která dostane druhou šanci od tajné vládní agentury. Potřeboval pro ni krátké, úderné jméno, které zní tvrdě i něžně zároveň. Jméno, které by si divák zapamatoval dřív než zápletku.

A pak se to všechno otočilo naruby

Rok 1990 byl pro Československo přelomový v mnoha ohledech. A mezi snímky, které tehdy vzbudily obrovský rozruch, patřil i francouzský akční thriller režiséra Luca Bessona. Anne Parillaud v hlavní roli ztvárnila pouliční kriminálnici, z níž se stala elitní agentka, a diváci po celém světě na ni nedokázali jen tak zapomenout.

Čeští rodiče si tak v roce 1990 z kina odnesli inspiraci, která se záhy projevila na matrikách po celé republice. Bessonův snímek Brutální Nikita přitom nebyl žádná laskavá pohádka. Hlavní hrdinka vraždila, lhala a manipulovala. Jenže v jejím příběhu byla i křehkost, síla a odhodlání, které rezonovaly s dobou, kdy se celá země učila žít úplně jinak než dosud.

Takže o jaké jméno vlastně jde?

Nikita. Ano, to jméno, které má v České republice necelých 300 nositelek a na první pohled by se mohlo zdát, že žádný velký boom nevyvolalo. Jenže právě v tom spočívá největší paradox celého příběhu. Film Nikita výrazně ovlivnil pojmenovávání dětí v Česku, akorát ne tak, jak byste čekali. 

Rodiče, kteří v devadesátých letech odcházeli z kina nebo od televize nadšení Bessonovou hrdinkou, totiž narazili na problém. Nikita v českém prostředí zněla jako mužské jméno. V Rusku to tak dodnes funguje, nosí ho výhradně muži a jeho nejslavnějším představitelem je třeba Nikita Chruščov. 

Matrikářky si s tím často nevěděly rady a řada rodičů tak nakonec sáhla po nejbližší české variantě, která zněla téměř stejně, ale žensky: Nikola. Takže právě Nikola se stala skutečnou hvězdou devadesátých let. Dnes se tak v republice jmenuje téměř 38 tisíc žen a řadí se na 44. příčku nejčastějších ženských jmen. 

Před rokem 1985 byste ji na matrice potkali jen výjimečně. Naprostá většina dnešních Nikol se narodila v letech 1990 až 2002, tedy přesně v období, kdy filmová i seriálová Nikita ovládala obrazovky. 

A pak tu byl ještě jeden impuls

Bessonův film z roku 1990 totiž nebyl jedinou vlnou. V roce 1997 odstartoval kanadsko-americký televizní seriál La Femme Nikita s Petou Wilson v hlavní roli. V českých obývácích, kde televize běžela od rána do večera, se tento seriál stal dost oblíbeným. 

Maminka, která v roce 1998 zvažovala jméno pro dceru, nemusela vůbec znát Bessonův originál. Stačilo, že každý týden sledovala příběhy krásné blonďaté agentky na obrazovce. A když pak na matrice zjistila, že Nikita u nás zní trochu podivně, vybrala opět Nikolu.

Co to jméno vlastně znamená a odkud pochází?

Cesta jména Nikita do světového povědomí vedla přes Rusko, ale jeho skutečný rodokmen začíná ve starém Řecku. Řecké Nikétás, odvozené od slova niké, tedy vítězství, dalo vzniknout celé rodině příbuzných jmen. 

Na východě z něj vznikla mužská Nikita, na západě ženská Nikola, Nicole nebo Nicolette, a všechny tyto varianty sdílejí jeden a tentýž kořen. Co vy, máte v okolí nějakou Nikitu nebo Nikolu? 

Zdroje: krestnijmeno.prijmeni.cz, cs.wikipedia.org, novinky.cz, csfd.cz