Naše babičky to vařily z nouze. Netflix ukázal, že díky tomu dnes lidé žijí přes 100 let

Zatímco my objednáváme přes aplikaci burgery a v mezičase projíždíme Instagram, naše babičky míchaly v hrnci něco, co my jsme až po letech výzkumů uznali za jednu z nejmocnějších zbraní proti civilizačním nemocem. 

Čím víc máme v obchodech potravin, tím méně z nich nás opravdu živí. Jídlo, které dnes výživoví poradci po celém světě doporučují jako absolutní základ zdravého jídelníčku, přitom naši předkové jedli skoro každý den. Stálo pár korun, uvařit se dalo za chvíli a chutnalo celé rodině.

Naši prarodiče se často stravovali lépe

Když se podíváme do starých kuchařek, vidíme, že jídelníček našich babiček a dědečků byl neuvěřitelně jednoduchý, a přesto překvapivě vyvážený. Na stole se střídaly obilné kaše, kváskový chléb a polévky z toho, co zrovna rostlo na zahrádce. 

Maso se podávalo jen o svátcích nebo v neděli, kdy se po kuchyni linula z trouby vůně pečeného kuřete. Zbytek týdne se obvykle vařilo z toho, co nám příroda dala, a hospodyně uměly ze základních surovin vykouzlit desítky různých jídel.

V českých vesnicích se ještě v první polovině 20. století snídala polévka. Ne croissant s kávou, ale poctivá česnečka nebo takzvaný „oukrop“, tedy horká voda s česnekem, chlebem a trochou sádla. Z pohledu výživy to byla vlastně super volba. Teplé jídlo ráno nastartuje trávení mnohem lépe než toast s marmeládou.

Srdeční choroby nebyly tak obvyklé

Kardiovaskulární onemocnění, která dnes válcují statistiky úmrtnosti, byla pro generaci našich prababiček a pradědečků výrazně vzácnější. A to i přesto, že neměli přístup k moderní medicíně a nechodili na preventivní prohlídky. Jak je to možné? Odpověď se z velké části skrývá právě v tom, co jedli.

Výzkum, do kterého se zapojilo přes 218 tisíc lidí z padesáti zemí, ukázal, že ti, kteří jedli pestře a přirozeně, měli výrazně menší šanci skončit na kardiologii. A přesně tak vypadal jídelníček generací před námi. A pak jsou tu takzvané modré zóny. 

Netflix jim dokonce věnoval celý dokumentární seriál. Jsou to místa na planetě, kde se lidé běžně dožívají devadesáti a více let v perfektní kondici. Je to třeba Sardinie, japonská Okinawa, řecký ostrov Ikaria, kalifornská Loma Linda nebo kostarický poloostrov Nicoya. 

Když vědci zkoumali, co všechna tato místa spojuje, narazili na jeden společný jmenovatel ve stravě. Jsou to luštěniny, tedy hrách, čočka, fazole a cizrna. Podle výzkumů jsou jedním z nejsilnějších ukazatelů dlouhověkosti. Podle dietoložky Amy Davisové patří luštěniny mezi potraviny, které se v jídelníčku stoletých lidí objevují prakticky bez výjimky. 

Složení je až neuvěřitelné

Vláknina, kterou obsahují, pomáhá udržovat zdravou hladinu cholesterolu a stabilní krevní cukr. Navíc živí prospěšné bakterie v našich střevech a protože právě tam sídlí podstatná část imunitního systému, je tohle spojení pro zdraví naprosto zásadní.

Rozpustná vláknina z luštěnin dokáže v trávicím traktu zachytávat žlučové kyseliny obsahující cholesterol a přirozeně je odvádět z organismu, čímž brání jejich vstřebávání zpět do krve. Vysoký příjem vlákniny tak přímo souvisí s nižším krevním tlakem i nižší tělesnou hmotností. Luštěniny vás navíc zasytí na dlouho, a přitom neobsahují skoro žádný tuk. 

Dejme jim druhou šanci

Naše babičky uměly z luštěnin vykouzlit desítky pokrmů, aby se rodina nepřejedla jednoho a toho samého. Hrachová kaše ochucená majoránkou, čočka nakyselo, fazolová polévka se zeleninou či sladký hrách s medem a oříšky. Kdo by tohle odmítl? No, my, ale neměli bychom. 

Zapomenout se nevyplatí ani na kvašené potraviny, které k luštěninám ideálně pasují. Naši předkové jedli kysané zelí, kvašené okurky a řepu nejen proto, že neměli ledničku, ale nevědomky tím zásobovali svůj organismus probiotiky, které v současné době člověk shání v lékárně za nemalé peníze.

Máte doma nějaký rodinný recept zahrnující luštěniny, který se dědí z generace na generaci? Podělte se o něj v komentářích, rádi si ho přečteme!

Zdroje: jimejinak.cz, zena.aktualne.cz, life4you.cz, i60.cz