Zapomeňte na Vojína Ryana. Tohle je nejlepší válečný film, natáčel se v Česku a má 4 Oscary

Válečné filmy vždycky měly zvláštní kouzlo. Všechny nás zkrátka nepopsatelně lákají příběhy hrdinů, které jsou realistické a ukazují skutečnou lidskou odvahu. Ty nejlepší válečné filmy však kromě akčních hrdinů zobrazují i skutečnou hrůzu a krveprolití války. Slavná scéna vylodění na začátku Zachraňte vojína Ryana například byla tak silná, že veteráni z Normandie museli ze sálu odejít. V Česku však nedávno vznikl film, který krutou realitu života na frontě zachycuje snad úplně nejvěrněji.

Každý správný tatínek má svůj oblíbený válečný film. Někteří preferují hollywoodskou podívanou ve stylu Pearl Harbor s Benem Affleckem anebo černou komedii Hanebných Panchartů. Ti, kteří to však s dějepisem myslí opravdu vážně, dávají zpravidla přednost co nejvěrnějším ztvárněním reálného života ve válce. Jedním z nejsyrovějších je až hororový snímek Jdi a dívej se z roku 1985. Opravdu kvalitní snímky o traumatech války však vznikají dodnes. Jeden se natáčel i v Čechách.

Běžný život vojáka

První světová válka byla nevídaně brutální. Šlo o první takzvaně moderní válku, kdy se na bojišti začaly používat moderní technologie. To znamenalo například nasazení letadel a tanků. Znamenalo to však také chemické zbraně a dnes zakázané typy munice. Bojové taktiky byly tak zničující, že v roce 1925 vstoupil v platnost takzvaný Ženevský protokol. Ten použití chemických a biologických zbraní v mezinárodních konfliktech nadobro zakázal.

Hrůzy Velké války, jak byla ve své době známá, nechaly na Evropě nesmazatelné stopy. A ovlivnily pochopitelně i umělce. Na toto téma už v době dění války vznikly desítky knih. Jednou z nejznámějších je nepochybně Na západní frontě klid od E.M. Remarqua z roku 1928. Zachycuje životní příběh německého mladíka Paula, který vstoupí do armády. Z propagandy rychle vystřízliví a uvědomí si skutečnost mlýnku na maso, do kterého se právě dostal. S téměř novinářskou precizností zobrazuje ztrátu chuti k životu, kterou si vojáci prochází.

Adaptace na plátno

Kniha se prvního přenesení na stříbrné plátno dočkala hned dva roky po vydání. Němý film z roku 1930 je dnes považován za legendární. Nové adaptace však vznikají dodnes. Poslední vznikla v roce 2022 a okamžitě se zařadila do pomyslné soutěže nejlepšího válečného filmu všech dob. Snímek švýcarského režiséra Edwarda Bergera si odnesl čtyři Oscary, například za nejlepší mezinárodní film a nejlepší kameru. Kromě toho obdržel dalších pět nominací.

Každého Čecha potěší, že v kategorii vizuálních efektů, masek a zvuku, se nominace dostalo i našim krajanům. Součástí týmů byli i čeští tvůrci Viktor Prášil, Kamil Jaffar, Viktor Müller a Linda Eisenhamerová. Film z produkce Netflixu se totiž z velké části natáčel právě u nás. A to hned na několika lokacích. Autentické prvoválečné bitevní pole tak například vyrostlo v Milovicích nad Labem. Ve filmu se objevil i zámek Sychrov. „Německé město“ z úvodu filmu jsou ve skutečnosti ulice Prahy.

Filmový ráj?

Česká republika se od pádu režimu stává stále častějším cílem zahraničních filmových štábů. Avšak už i před revolucí vláda svolila k natáčení filmu Amadeus Miloše Formana. Poslední týdny plnily titulky novin i zprávy o natáčení nejnovějšího počinu Martina Scorseseho s Leonardem DiCapriem v hlavní roli. Praha je zřejmě něčím doopravdy magická a na kamerách jí to zkrátka sluší. To však není zdaleka jediný faktor, proč se k nám hvězdy rády vracejí.

„V České republice se toho natáčí docela hodně. Zahraniční produkce nás mají rády. Finančně se jim tuzemští herci a lokace vyplácejí,“ popsal bývalý ředitel České centrály cestovního ruchu Jan Herget. Tuzemští fanoušci jsou navíc prý méně divocí než v jiných koutech světa. V posledních letech u nás vznikly například i seriály Nadace a Carnival Row. V minulosti se u nás točily i hity jako Letopisy Narnie nebo jeden z dílů Mission: Impossible. Poštěstilo se vám někdy potkat v Praze filmaře?

Zdroje: ČSFD, Czechtourism, Kudyznudy