Ještě v roce 2025 o tom skoro nikdo nevěděl. Teď tahle novinka dobývá Česko rychlostí blesku

To, že streamovací služby ovládly naše obýváky, víme všichni. Prakticky každý z nás si tam najde to, co má rád. Po tom všem, co jsem napříč platformami viděla, jsem si myslela, že už mě nic nepřekvapí. Ale evidentně jsem se mýlila, a to pořádně.

Jedná se o další krok té tzv. digitální revoluce. Tahle však probíhá v našich domácnostech především, když jsme v práci a nemáme moc čas přemýšlet nad tím, co se doma děje. Když jsem o tom slyšela poprvé, musela jsem se smát, a to i přes to, že jsem cílovka. Jenže jak se zdá, tenhle pokus ze Silicon Valley zase vydělává miliardy. A já si říkám, to jako fakt?

Fenomén, který se veze na době „pocovidové“

Ti, co bydlí v bytových domech, už si možná všimli, že v některých bytech zní tlumený zvuk televize, i když jsou jeho obyvatelé v práci. No, v práci jsou vlastně jen ti lidští, vždyť je doma jejich čtyřnohý parťák. Ale že by se měl koukat na televizi?

No jasně, nedívá se na zprávy, teleshopping nebo telenovelu. Má tam něco speciálního určeného výhradně pro něj. Jde totiž o tzv. Netflix pro psy. Popularita tohoto obsahu vzrostla právě po covidu. Tehdy se lidé vrátili hromadně do práce, jenže jejich mazlíčci si prostě zvykli, že mají své páníčky doma. Přišly tak problémy jako vytí, štěkot či ničení nábytku. To vše čerpalo ze samoty a úzkosti.

Já osobně nevím, jestli je televize pro psy řešením (ještě jsem to svému psovi nepouštěla). Jenže lidští psychologové mají jasno a jsou hodně skeptičtí. Na obsahu pro psy se vydělává, protože majitelé cítí vinu, že je jejich pes sám doma. A na tom pocitu viny vznikl tenhle miliardový byznys. Ještě v roce 2025 o tom skoro nikdo nevěděl. Teď tahle novinka dobývá Česko rychlostí blesku.

Co je tedy ten „Netflix pro psy“?

Zní vám to hloupě? To mě původně taky. Ale podívala jsem se trochu víc pod pokličku služeb, jako DogTV nebo RelaxMyDog. Na první pohled to vypadá jako náhodná sbírka videí, ale všechno je jinak.

Ano, vidíte videa se zvířátky, takže se váš pes může dívat na veverky, které skotačí na trávníku, ale je za tím víc. Možná jste četli zajímavou glosu od Forbesu, jenž se ptal, proč platit za něco, co zvíře vnímá jen pár minut. Ale tohle celé je postavené na biologických poznatcích, a především pak technickém pokroku.

Kvalitu obrazu na našich 4K televizích totiž podtrhuje to, že i pes na nich skutečně vidí obraz. Na starých přijímačích viděli jen dráždivé blikání. Takže pokud se vám dnes zdá, že se s vámi pes dívá na film, může to být pravda.

Tento obsah však jde ještě dál. To, že pes vidí obraz je fajn, ale hlavní je pro něj zvuk. My jej vnímáme jako tichý doprovod, ale pro psa to může být mistrovská symfonie. Vysokofrekvenční tóny, udržují psí pozornost a ideální tempo, tím by měly psa uklidňovat.

Na to se zaměřila studie z Purdue University, která ukázala, že při správném tempu a frekvenci opravdu klesá míra kortizolu (stresový hormon) u psa. Je to vlastně terapie v lecčem podobná té lidské.

Český národ pejskařů už se zapojil

Zrovna Česko je pro tenhle trend výborný trh. Přeci jen dlouhodobě patříme ke státům, kde má psa prakticky každý třetí. V Evropě se tak řadíme hodně vysoko. A tomu také odpovídá to, že někde už nemusíte za službu platit v dolarech, ale prostě si vzít balíček, který nějaký kanál pro psy obsahuje. To teď nabízí třeba Lepší.TV.

Lidé se pak k tomuto trendu staví rozdílně, podle někoho je to zbytečnost nebo rovnou blbost. Pro jiné skvělý nástroj, jak psa uklidnit, protože dokáže utlumit i zvuky ze společné chodby. Ty by totiž mohly dráždit psa k štěkání.

Do budoucna se počítá, že se odvětví technologií pro psy ještě více rozšíří. S expanzí AI by měly přijít kamery, které analyzují chování psa. Podle toho pak zjistí jeho kondici a psychickou pohodu. Na základě toho změní osvětlení v bytě, hlasitost televize či ji vypne.

No, to už je i pro mě docela dost. Přeci jen jsem vyrůstala v devadesátkách a jako děti jsme vydrželi doma sami i bez dozoru nějaké chytré chůvy.

Navíc tu i odborníci bijí na poplach. Digitální služby nenahradí pohlazení, společnost či procházku spojenou s čicháním v trávě. A když bude klesat pocit viny páníčků vůči psovi, mohlo by se na to snadno zapomínat.

Já osobně zůstanu věrná několika procházkám denně a když bych měla být v kanceláři dlouho, radši si psa vezmu s sebou a o pauze na oběd se s ním projdu. A co si myslíte vy?

Zdroje: forbes.cz, riograndeguradian.com, openthemagazine.com, businesscloud.uk