Od 2. srpna 2026 vstupuje v platnost nové televizní pravidlo. Dotkne se milionů českých domácností
Večerní rituál většiny českých obýváků se navenek nezmění ani o píď. Zapnete oblíbenou stanici, uvelebíte se na gauč a necháte se unášet seriálem, zprávami nebo filmem. Jenže od začátku srpna platí pravidlo, které promění to, co se milionům českých domácností na obrazovce může a nemůže ukazovat.
Nejde o poplatky, vypínání vysílačů a ani se to netýká jen Česka, nýbrž celé Evropy. Televize to v posledních letech nemá vůbec lehké. Sledovanost se drolí, mladší ročníky utíkají za krátkými videi a starší garda zase reptá, že se v programu pořád dokola opakuje jedno a totéž.

O divákovu přízeň se dnes pere kdekdo, od nadnárodních streamovacích obrů po nadšence, kteří natáčejí na mobil v dětském pokojíčku. Do téhle už tak nepřehledné vřavy teď vstupuje nový hráč, jímž není žádná stanice ani platforma, nýbrž pravidlo sepsané kdesi v bruselských kancelářích.
Zprvu změnu ani nepoznáte
Zkuste na chvíli jen pozorovat, co vám obrazovka servíruje. Moderátorka přečte zprávy, po ní naskočí barvitá upoutávka a večer zakončí film s hvězdným obsazením. Nově k vám ovšem budou muset být televize i tvůrci obsahu upřímní ohledně jedné věci, kterou dodnes nikdo přiznávat nemusel.
Nemusíte kvůli tomu překlápět anténu ani sahat po peněžence, a stejně se vás to dotkne pokaždé, když usednete k obrazovce. Od druhého srpna začíná v celé Evropské unii platit část takzvaného AI Actu, tedy nařízení, které jako první na světě komplexně krotí umělou inteligenci.
Nová televizní pravidla tvrdí, že musí být jasně a pro člověka rozpoznatelně označený každý obsah, jejž umělá inteligence vytvořila nebo výrazně přetvořila, pokud by mohl diváka zmást. Vztahuje se to na videa, zvuk, fotky i texty, a obzvlášť přísně na takzvané deepfake, tedy dokonale zfalšované záběry, kde někdo pronáší a provádí věci, které se ve skutečnosti nikdy nestaly.

Předpis 2024/1689 posvětili europoslanci už předloni, jenže účinnosti nabývá na etapy, hezky krok za krokem. Na tu nejpřísnější část pro nejrizikovější systémy si Unie počká ještě roky, kdežto letošní srpnová porce se točí kolem otevřenosti vůči obsahu, který zplodil stroj.
Úplně první přišly na řadu už loni zjara ty nejzávažnější způsoby zneužití. Za porušení přitom hrozí mastné pokuty, které se šplhají až k patnácti milionům eur nebo ke třem procentům celosvětového obratu provinilé firmy.
Zesnulý herec v nové roli? Dnes už žádná fantazie
Čáry a kouzla s umělou inteligencí dávno nejsou výsadou nějakých tajných laboratoří. Hollywood například oživil dávno zesnulého Petera Cushinga, aby si znovu střihl padoucha ve filmu Rogue One z ságy Star Wars, ačkoliv herec zemřel už v roce 1994.
Obdobně digitálně omladili Roberta De Nira ve snímku Irčan a hlas Dartha Vadera, o který se dlouhá léta staral James Earl Jones, dnes věrně zprostředkovává počítač. Právě kvůli takovým kouskům bude nově třeba divákovi přiznat, kdy sleduje realitu a kdy pouhopouhou digitální iluzi.
Možná jste na sociálních sítích narazili na video, kde vám moderátor Leoš Mareš, prezident Petr Pavel či expremiér Andrej Babiš vřele doporučují zázračnou investici. Nic takového ve skutečnosti nevyslovili, jde o podvod ušitý na míru umělou inteligencí, která jim vložila cizí slova do úst.
Sama Česká národní banka názorně předvedla, že podobné falešné video svede kdekdo během pár kliknutí. Šejdíři na to slyší, protože důvěryhodná tvář oblíbené osobnosti otvírá peněženky rychleji než sebehezčí leták. Takže to je jeden z dalších důvodů, proč se tohle musí začít hlídat.
Co z toho nakonec budete mít vy u obrazovky
Jakou přesně tvář to přiznání dostane, nechává zákonodárce na tvůrcích, klidně poslouží kratičký titulek nebo nenápadná ikonka v rohu. U hraných příběhů, satiry a uměleckých kousků navíc platí mírnější metr.
Připadá vám označování uměle vytvořeného obsahu jako rozumná ochrana diváka, nebo spíš jako další zbytečné bruselské šťourání do věcí, které dosud fungovaly?
Zdroje: businessinfo.cz, denik.cz, irozhlas.cz, mpo.gov.cz
