Má ho každý druhý Čech, ale prodělává na něm. Parazit pod televizí, který zbytečně žere elektřinu

Schválně, kolik zařízení napájíte v obýváku ze zásuvky? Většina Čechů odpoví, že televizi a něco k ní, ale to „něco“ bývá docela drahá záležitost. Jeden přístroj totiž šlape i ve chvíli, kdy celá rodina spí, jede na dovolenou nebo sedí v práci. A za ten nepřetržitý provoz si každý rok řekne o stovky, někdy i tisíce korun navíc na vyúčtování.

Česko je pořád národ, který miluje televizi. Průměrný český divák starší patnácti let strávil v roce 2024 před obrazovkou přes čtyři hodiny denně. To je docela slušná směna. Za zmínku stojí nejen ten čas, ale také spousta věcí kolem. Kdo někdy nahlédne za svůj televizor, ve většině případů tam najde změť kabelů či krabiček, u kterých častokrát ani nevíme, kvůli čemu tam jsou.

Jenže právě toto často stojí peníze, o nichž spousta lidí nemá ani ponětí. Přitom by stačilo jednou za čas vzít do ruky wattmetr za pár stovek a podívat se, co se vlastně děje, když v bytě nikdo není. Výsledek by leckoho překvapil. Televizor vlastní nebo používá 92 procent Čechů, přičemž značná část domácností má dokonce dva a více přijímačů. 

K tomu přidejte příslušenství a máte v každém pokoji malou elektrárnu, která nikdy úplně neusne. 

Podezřelý číslo jedna to není

Teď by se nabízelo ukázat prstem na samotný televizor. Ale to by bylo příliš jednoduché a hlavně nepřesné. Moderní televize ušly za poslední dekádu obrovský kus cesty a jejich spotřeba šla razantně dolů. Kdo si pamatuje ty obří plazmové panely, které se kolem roku 2010 prodávaly jako žhavé zboží, ten ví, o čem mluvím. 

Tehdejší TV dokázala za rok spolknout elektřinu za dva a půl tisíce korun. Dnešní model s OLED panelem spotřebuje při běžném sledování zlomek toho. A co pohotovostní režim samotné televize? Tam se výrobci museli krotit, protože je k tomu donutila evropská legislativa. 

Novější televizor ve standby spotřebuje tak málo, že kdybyste tu částku chtěli z peněženky vyndat v hotovosti, budete hledat mince s nejmenší hodnotou. Takže ne, televize samotná žádný dramatický účet nevytvoří. Viník leží vedle ní. Většinou pod ní, někdy za ní. Je tichý a většina lidí si ho za celý den vědomě nevšimne ani jednou.

Plastový parazit pod televizí

Tím přístrojem je set-top box. Krabička, kterou vám před lety dovezl technik od operátora, zapojil ji, naladil kanály a řekl, že takhle je vše hotové. Od té doby tam ta věc žije svým vlastním životem. A žije si docela nákladně. Problém je v tom, jak set-top box funguje. 

Když ho „vypnete“ ovladačem, ve skutečnosti ho zcela neukončíte. On jen ztlumí obraz a zvuk, ale uvnitř vesele běží dál. Stahuje programová data, udržuje spojení s operátorem, aktualizuje firmware, a hlavně čeká na váš pokyn. A tohle čekání je zatraceně drahé. U set-top boxů dosahuje průměrná pohotovostní spotřeba hodnot kolem pěti wattů, což je mezi domácími spotřebiči jedna z nejvyšších hodnot vůbec.

Pět wattů nepřetržitě, dvacet čtyři hodin denně, tři sta šedesát pět dní v roce, to je přes 43 kilowatthodin jen za nicnedělání. Při aktivním provozu, kdy se skutečně díváte na televizi, si krabička řekne o dalších 15 až 20 wattů. Sečtěte obojí a najednou máte spotřebič, který vás ročně stojí klidně tisíc korun.

Proč ho vlastně ještě máte?

Chytrou televizi, tedy Smart TV, dnes v Česku používá přes 48 procent domácností, a u mladších rodin do čtyřiceti let bez dětí je to dokonce skoro 70 procent. Takže zhruba každý druhý Čech vlastní televizor, který umí to samé co set-top box, a přesto tu krabičku pořád drží zapojenou v zásuvce. 

Většina operátorů dnes nabízí vlastní aplikaci, kterou si nainstalujete přímo do televize. Stačí se přihlásit a máte k dispozici kompletní nabídku kanálů včetně zpětného přehrávání. Je to trochu jako nosit v kapse mapu města, i když máte v ruce telefon s navigací. Zkrátka to moc nedává smysl.

Jak to máte vy? Přešli jste už na aplikaci v televizi, nebo vám set-top box pořád vesele svítí pod obrazovkou? 

Zdroje: lupa.cz, mediar.cz, ireceptar.cz, dtest.cz