Na tento státní příspěvek má nárok polovina českých domácností, ale lidé se stydí o něj žádat. Jde přitom o tisíce měsíčně

Tisíce lidí měsíčně nechávají na úřadech ležet peníze, na které mají ze zákona nárok. A není se čemu divit, nikdo jim je totiž nenabídne, nikdo jim nezavolá, takže o tom dost možná nevědí. Přitom stačí vyplnit jeden formulář.

Možná to znáte, počítáte peníze do výplaty a ocenili byste každou korunu navíc. Jenže nepatříte mezi ty, kteří by na tom byli až tak špatně, abyste si zažádali o státní příspěvek. Pravděpodobně vás to ani nenapadne, protože tuto situaci neznáte. Ale co když zrovna vy nárok máte? A proč příspěvek nepobírat, když můžete a usnadnil by vám život?

Týká se to totiž často lidí, kteří chodí do práce, platí nájem, starají se o děti nebo dožívají důchod v bytě, který zdědili po rodičích.

Jak vám může stát pomáhat

V Česku existuje celá síť sociálních dávek, které lidé běžně pobírají. Patří mezi ně rodičovský příspěvek, přídavek na dítě, podpora v nezaměstnanosti. Tyto příspěvky lidé znají, umí si je spočítat, vědí, kam s žádostí. Jenže pak existuje ještě jedna dávka, která je takovým otazníkem, lidé jí pořádně nerozumí a často si o ni vůbec nežádají, vnímají ji, jako by patřila jen k těm úplně nejchudším.

Ve skutečnosti je to ale jinak, tahle podpora se totiž týká nájemníků i vlastníků bytů, zaměstnanců i důchodců, samoživitelek i rodin se dvěma příjmy. Nemusíte žít v bytě a nemusíte strádat, podmínkou je jen to, kolik procent výplaty vám sebere bydlení.

Když bydlení stojí víc, než zvládnete unést

Když se podíváte na strukturu nákladů běžné české domácnosti, bydlení dávno přestalo být jen obyčejnou položkou v rozpočtu. U čím dál většího počtu lidí je to ta přesně položka, která rozhoduje, jestli jim na konci měsíce ještě něco zbyde, nebo ne. A co teprve když žijete ve větším městě a v domácnosti jste sami, pak se nájem platí ještě hůř. Nájmy neustále rostou, ceny energií a splátky hypoték také, no, jenže mzdy je nedohánějí stejným tempem, ty rostou pomaleji.

Stát na to teoreticky reaguje, snaží se přesně tuhle nerovnováhu vyrovnat. Pokud náklady na bydlení překročí třetinu příjmu domácnosti, vzniká nárok na doplacení rozdílu. Ne jednorázově nebo symbolicky, ale měsíc co měsíc, dokud situace trvá.

Jak to tedy je?

Podle odhadů Ministerstva práce a sociálních věcí příspěvek na bydlení nevyužívá až 40 procent domácností, které by na něj přitom dosáhly. Důvodem bývá stud, nevědomost nebo mylný předpoklad, že jejich příjem je „příliš vysoký“ na to, aby dostali podporu. Takže čtyři z deseti lidí, kteří by si mohli měsíčně přilepšit o tisíce korun, si o ně prostě neřeknou.

Spousta lidí má pocit, že žádost o příspěvek na bydlení je uznáním vlastního selhání, že říká světu „nezvládám to“. Přitom je to přesný opak. Je to využití systému, který si platíme všichni z daní a který je tu právě pro situace, kdy bydlení přestává být únosné.

A když se vám náhle stane, že se ocitnete sami v bytě, který prostě neuplatíte, nebo na jeho nájem dáte všechny své výdaje, nemůžete to tak přece nechat. Stát nemá problém vám pomoci, jen si o tu pomoc musíte říct sami.

Jak to vlastně funguje

Nárok vzniká, pokud náklady na bydlení přesáhnou 30 procent čistého příjmu domácnosti, v Praze dokonce 35 procent, a zároveň nejsou vyšší než takzvané normativní náklady. Normativní náklady jsou částka, kterou stát uzná jako přiměřenou podle velikosti města nebo obce, v níž jedinec bydlí, a počtu lidí v domácnosti. Velkým omylem je také přesvědčení, že příspěvek mohou čerpat jen nájemníci. Ve skutečnosti na něj dosáhnou i vlastníci bytů a domů, kterým se do nákladů počítají energie, vodné a stočné, odvoz odpadu nebo příspěvky do fondu oprav.

Nárok na příspěvek se vyplatí zkontrolovat samoživitelkám a samoživitelům, jednotlivcům s čistým příjmem do zhruba 22 tisíc korun v nájmu, seniorům žijícím samostatně s důchodem pod 20 tisíc, nebo rodinám se dvěma dětmi a příjmem domácnosti do přibližně 42 tisíc korun. Výpočet samotný se dělá jako rozdíl mezi normativními náklady a podílem příjmu domácnosti. A výsledná částka se pak může pohybovat v řádu tisíců korun měsíčně, a to po celé měsíce a roky, dokud je situace ve stejném stavu.

Pozor na jednu věc

Je tu jeden háček, na který se vyplatí dát pozor. Systém se v posledních měsících mění a příspěvek na bydlení postupně přechází pod novou jednotnou dávku, takzvanou superdávku. Ta slučuje příspěvek na bydlení s dalšími sociálními dávkami do jedné žádosti. Pokud jste v situaci, kdy si o dávku potřebujete požádat, nezáleží na tom, jak se dávka aktuálně jmenuje, podstatné je, že podpora na bydlení v systému zůstává a nárok na ni se neztrácí, jen se posuzuje pod novým názvem.

Stojí to za těch pár minut

Pokud tedy patříte mezi lidi, kteří si nikdy nepřipustili, že by „takovou pomoc“ mohli potřebovat, možná je čas se na pár minut podívat na vlastní příjmy a výdaje. A dobré je také připomenout, že příspěvek nepředstavuje jen nepatrnou částku, naopak jde o poměrně vysokou částku, kterou vám zákon přiznává, jen si o peníze sami musíte říct. A pokud byste na ně nárok neměli, nic se nestane, jen vám prostě dávku nepřiznají.

Nejhorší, co však můžete udělat, je si o příspěvek nepožádat vůbec. Dávka se samozřejmě nevyplácí zpětně za měsíce, kdy o ni nebylo žádáno. Každý měsíc, kdy váháte, tak znamená nenávratně ztracené peníze.

Věděli jste o tom, že si můžete o příspěvek na bydlení požádat, i když vlastně s příjmem nějak vycházíte?

Zdroje: mpsv.gov.cz, kurzy.cz, penize.cz