Prima se toho nebála a natočila rovnou 264 dílů. Dnes je z něj učebnicový příklad největšího seriálového omylu

Herec, který měl v příběhu zemřít, nakonec skončil v kómatu a pak se nám do příběhu vrátil. Skladatel proslulých melodií se podepsal chytlavou znělku, kterou si broukala celá země. A přesto se z tohohle mnohamilionového hitu stal jeden z nejhůře hodnocených českých seriálů vůbec. 

Na začátku nového tisíciletí se domácí tvorba odvážila napodobit zámořské telenovely a rozjela první český příběh, u kterého se rovnou počítalo s tím, že jen tak neskončí. Diváci ho zbožňovali a v době největší slávy se ke každé epizodě posadily zhruba dva miliony lidí. 

Chvíli to vypadalo, že obývací pokoje po celé zemi žijí jediným tématem, totiž tím, kdo koho podvede a kdo se s kým nakonec usmíří. 

Rekordní počet dílů, jenže také rekordně nízké hodnocení

Během necelých tří let, konkrétně od jara 2004 do konce roku 2006, vzniklo neuvěřitelných 264 epizod rozdělených do tří řad. Každý díl trval kolem padesáti minut, takže dohromady mluvíme o desítkách hodin sledování. Popularita ovšem zdaleka neznamenala uznání, spíš naopak. Dnes patří mezi učebnicové příklady největších seriálových omylů.

Zatímco se sledovanost šplhala do závratných výšin, hodnocení se propadalo vyloženě až do sklepení, kam se dostane jen málokterý český počin. Rodinná pouta na obrazovkách televize Prima odstartovala 23. března 2004. Vyprávěla o osudové lásce mladého Adama Rubeše a skromné Evy, kolem nichž se motala spousta příbuzných v čele s prohnanou Andreou. 

Právě Andreu ztvárnila Dana Morávková a její manipulátorka se stala jednou z nejzapamatovatelnějších postav celého seriálu. Vedle ní se objevila jména jako Jan Kačer, Lenka Termerová, Tomáš Krejčíř, Oldřich Navrátil či Alice Bendová. Jan Kačer prý do projektu vstupoval s tím, že jeho postava po čase zemře, jenže tvůrci ho místo hrobu poslali do kómatu a herec se posléze na vlastní přání vrátil.

Co seriálu nelze upřít

Pár světlých stránek se určitě najde i u něčeho, čemu ČSFD přisuzuje žalostných osm procent. Znělku i hudbu totiž složil Karel Svoboda, muž stojící za melodiemi k Návštěvníkům i k pohádkám, na nichž vyrostly celé generace. 

Rodinná pouta navíc otevřela dveře celému žánru a bez nich by u nás patrně nevznikly Ulice, Ordinace v růžové zahradě ani ZOO. Příběh vyšel dokonce knižně a podíval se za hranice. Na Slovensku běžel pod názvem Rodinné putá. 

Proč to diváci na ČSFD tak odepsali

Na filmové databázi ČSFD se Rodinná pouta řadí k těm nejhůře hodnoceným českým seriálům. Jeden z diváků své zklamání shrnul do jediné nemilosrdné věty:

„Po všech stránkách ten nejhorší český seriál, co jsem kdy viděl.“

Ostatní si stěžovali hlavně na loudavý děj, jenž se sotva hnul z místa, a na zápletky připomínající nekonečné kolečko flirtů a nedorozumění. Trochu ironicky pak vyznívá fakt, že pokračování s názvem Velmi křehké vztahy dopadlo v hodnocení ještě o dvě procenta hůř.

Stejný režisér, o poznání lepší výsledek

Že jméno na plakátu nemusí být zárukou propadáku, dokazuje tvorba Vladimíra Drhy, který se na Rodinných poutech režijně podílel. Jeho oceňovaný celovečerní debut Dneska přišel nový kluk z roku 1981 patří naopak ke snímkům, jež svého času udávaly tón celé generaci filmařů. 

Drha uměl citlivě vyprávět o dětech i o spletitých vztazích, o čemž svědčí třeba i pozdější Anglické jahody z roku 2008 vracející se k osmašedesátému roku. Škoda jen, že si veřejnost jeho jméno dodnes spojuje spíš s tou méně lichotivou položkou.

Osm procent, nebo nesmrtelná srdcovka? Rozhodněte vy

Když u nás doma běžela Rodinná pouta, utíkala jsem raději k počítači, ovšem babička by za ně dýchala. Možná to bylo tím, že tyhle příběhy nešlo brát úplně vážně a právě v tom tkvěla jejich zvláštní přitažlivost. Co vy, patřili jste k věrným fanouškům, nebo jste také raději prchli od obrazovky?

Zdroje: csfd.cz, denik.cz, refresher.cz