Křížovky nejsou jedinou cestou k bystré hlavě. Seniorům může překvapivě pomáhat i televize

Sledování televize je oblíbeným koníčkem mnoha seniorů. V případě, že se do jejího vysílání aktivně zapojují, mohou tím procvičovat svůj mozek ve více oblastech než při luštění křížovek. Na jaké programy by se měli dívat? 

Většina seniorů u televize tráví i několik hodin denně. Dlouhodobě jedním z jejich nejoblíbenějších českých pořadů je soutěž AZ-kvíz. Jednoduchá pravidla, otázky s nápovědou počátečních písmen a také nostalgie jsou tím, co k televizním obrazovkám už od roku 1997 láká každý všední podvečer desítky tisíc diváků. Může tento typ pořadů seniorům zlepšovat fungování mozku? 

Pasivní a aktivní sledování TV zatěžují mozek odlišným způsobem

Sledování televize může být obyčejnou zábavou, ale i aktivním tréninkem, který podporuje pozornost, rychlost myšlení, paměť nebo slovní zásobu. Záleží ale na tom, jak při sledování divák reaguje. Pasivní sledování je koníčkem mnoha z nás. Vyplňujeme jím náš volný čas, relaxujeme, ale mozek tím většinou není aktivně stimulován. 

Opakem je aktivní sledování televize. I to může být zábava, zároveň má vliv na fungování našeho mozku. Mezi aktivní sledování televize patří i obyčejné televizní soutěže, při kterých divák hádá odpovědi. Stejně tak je to i u hledání pachatele v oblíbených detektivkách nebo při komentování děje, který se v televizi právě odehrává. 

Dokumentům odzvonilo, nyní se můžete dívat i na kriminálky

Čeští diváci detektivky milují. Pro většinu z nich je ale překvapením, že mohou starším lidem pomáhat trénovat logické uvažování, predikci děje, orientaci v postavách nebo sledování detailů. To je mnohem komplexnější, než uhodnout slovo v křížovce. Detektivky tak nemusí být jen zábavou, ale mohou pomáhat i s přirozeným procvičováním různých kognitivních schopností.

Senioři loni tvořili polovinu publika České televize

Sledování televize je pro seniory oblíbený koníček. Podle dat serveru Echo24 v loňském roce tvořili diváci České televize, kteří jsou starší 65 let, přesně polovinu všech jejích diváků. Mozku člověka to může přinést mnohem víc benefitů než luštění křížovek.

Křížovky mají na mozek jiný vliv než aktivní sledování TV

Ve společnosti dlouho koloval mýtus, že jsou křížovky posilovnou pro mozek, který jej dokážou dostatečně trénovat. Naopak sledování televize je jen ztrátou času, která náš mozek nijak neprocvičuje. Moderní kognitivní vědy a neurobiologie ale dokazují něco jiného. 

Při sledování televize může docházet ke komplexnímu zapojení mozku, zato křížovky trénují jen jeho část. Jsou skvělé na procvičení sémantické paměti. Tedy paměti, díky které si vybavujeme fakta a slovní zásobu. Křížovka staví především na vybavování slov, významů a znalostí a na práci s jazykem. Televize k tomu přidává sledování více postav, porozumění řeči, zapamatování předchozích událostí a odhadování toho, co přijde dál. S tím mohou mít senioři problémy, aktivní sledování televize jim s tím ale dokáže pomoct. 

Dlouhé hodiny u televize zvyšují riziko Parkinsonovy choroby i kognitivní úpadek 

Vědci také zjistili, kolik času stráveného u televize může zvyšovat riziko kognitivního úpadku. K němu podle odborníků může docházet už při sledování televize čtyři hodiny denně. V takovém případě může mít podle odborníků televize negativní vliv na kognitivní funkce.

Při dlouhodobém sledování a zároveň sezení na gauči dochází k poklesu hustoty neuritů, které zpracovávají paměť, jazyk, komunikaci či porozumění řeči. Že se ani sledování televize nemá přehánět, potvrzuje další studie. Britská studie zjistila, že se při sledování více než 5 hodin denně zvyšuje riziko demence o 44 % a riziko Parkinsonovy choroby téměř o 30 %. 

Aktivní reagování na televizi bez diskuzí zlepšuje kognitivní funkce 

Nejzajímavější v tomto ohledu přitom není samotná televize, ale interaktivita. Před několika lety vědci zkoušeli použít televizní obrazovku jako prostředek pro kognitivní trénink. V jedné ze studií se programu zúčastnilo 119 lidí ve věku od 60 do 87 let, po kterém se u nich zlepšily výsledky v testech pracovní paměti a exekutivních funkcí. Zlepšilo se tak jejich plánování, schopnost soustředit se i reagovat na nové informace.

Důležité je, jak senioři při sledování televize reagují, ne na co se dívají 

Když se obyčejné sledování televizních pořadů změní na aktivní účast, při které se musí plnit úkoly, senioři i mladší lidé mohou zlepšit fungování svého mozku. Výsledky tak ukazují, že televizní obrazovka nemusí sloužit jen k pasivnímu sledování. Pokud člověka aktivně zapojuje do řešení úkolů, může se stát i prostředkem kognitivního tréninku. A to bez ohledu na to, zda se díváte na dokument nebo kriminálku.

Patříte mezi ty, kteří dění v televizi komentují nahlas? 

Zdroje: Jamanetwork.com, journals.plos.org, Ceskatelevize.cz