Stará učebnice, kterou lidé léta přehlíželi, má dnes hodnotu 10 000 Kč. Najdete ji ještě doma?

Doma ji možná máte zaházenou hromadou zažloutlých sešitů a ani o tom nevíte. Školní knížka, ze které se celé generace českých dětí učily luštit první slabiky, se zařadila mezi nejžádanější papírové úlovky na tuzemském antikvárním trhu. 

Za pěkně zachovalý výtisk dokážou zájemci nabídnout i deset tisíc korun, což je u dětské publikace překvapivá částka. 

Modrý kontejner toho spolkne více, než by měl

S vyklízením bytu po prarodičích jsem si užila svoje. Táta stál nad krabicí školních knížek s pytlem v ruce a ptal se, jestli tohle chceme fakt vozit přes celou republiku, a já mu tehdy nedokázala pořádně vysvětlit, proč se mi to hází do sběru tak těžko. 

Tehdy jsem mlčela, dneska bych mu ukázala mobil. Nákupčí z antikvariátů shánějí přesně tyhle svazky a inzeráty s poptávkou visí na burzách kolikrát celé měsíce, než se někdo ozve. Táta by nejspíš zavrtěl hlavou a řekl, že za starý sešit přece nikdo soudný nedá pětimístné číslo.

Antikváře nezajímá, kolik kusů kdysi sjelo z lisu. Zajímá ho, kolik z nich zbylo ve stavu, který se dá vůbec někomu nabídnout, a to je u školních knížek zlomek zlomku. Prošly rukama dětí, jež je ohýbaly do aktovky a čmáraly do nich tužkou. 

Ceníky proto neodrážejí stáří knihy, ale to, kolik dětských rukou se jí vyhnulo.

Nejcennější stránka je ta, kterou nikdo nečte

Zkušený nákupčí otevírá takový svazek odzadu. Zajímá ho drobné písmo na poslední stránce, kde stojí letopočet, kolikáté je to vydání v pořadí a kolik kusů se tehdy vydalo. Běžný čtenář tuhle plochu přeskočí, protože připomíná úřední formulář. Jenže právě tato nudná drobnost odděluje bezcenný dotisk od svazku, díky němuž si můžete vydělat.

Nejvýš mezi znalci stojí premiérová vydání v původní úpravě. Portál stare-knihy.cz pro srovnání uvádí, že u prvních českých verneovek od nakladatele Vilímka startují částky kolem deseti tisíc korun, zatímco pozdější reedice spadnou k tisícovce.

Napsal ji muž, jehož kresby jistě znáte

Ta kniha se jmenuje Moje abeceda a poprvé vyšla v roce 1911. Napsal ji i nakreslil Josef Lada a šlo o jeho vůbec první vlastní obrázkovou knížku pro nejmenší. Je zde dvacet sedm básniček, každá začínající jedním písmenem, které provedou dítě celou abecedou. Odborná literatura ji obvykle řadí přímo mezi slabikáře, protože právě podle ní se malí Češi učili poznávat písmenka.

Novodobých reedic vyšlo přes dvacet a v online antikvariátech je běžně seženete od padesáti do sto třiceti korun. Předválečné výtisky v původní úpravě jsou na tom ovšem úplně jinak. Právě u nich se pohybujeme v řádu tisíců až deseti tisíc. 

Od písmenka A rovnou k Mikešovi a Švejkovi

Lada nezůstal jen u dětských říkadel, ale prošel filmem i divadlem. Podle jeho předloh vznikaly kreslené snímky, navrhoval výpravy k hraným filmům a v roce 1947 byl jmenován národním umělcem. Vždyť i starý dobrý Švejk má tvář právě od Lady, jenž pro Haškovy Osudy nakreslil dvě stě dvacet šest nových ilustrací.

Jeho svět žije na obrazovkách dál i po jeho smrti. Kocour Mikeš, hastrmani u splavu i zasněžená vesnice s koledníky se nám vybaví snad každému.

Jedna pastelka po prvňákovi a je po výdělku

Nadšení vyprchá ve chvíli, kdy odhadce rozevře desky. Pomalované okraje, podpis majitelky, razítko školní knihovny nebo odlepený hřbet sníží cenu na pouhý zlomek. Nejlépe dopadnou výtisky, kterým se dětské ruce nějakým zázrakem vyhnuly. 

Rozhoduje tedy pevná vazba, nezmačkané listy, a hlavně dochovaná obálka, jejíž životnost bývá u dětských publikací tragická. Než přikývnete na nabídku obchodu za rohem, sežeňte si alespoň dva další odhady a projděte výsledky proběhlých dražeb, kde uvidíte reálně zaplacené sumy. 

Kdo si dá týden práce s rešerší, obvykle si polepší o několik tisíc. Máte doma Moji abecedu nebo jinou školní veteránku, kterou vám je líto vyhodit? 

Zdroje: joseflada.cz, stare-knihy.cz, antikchimera.cz, antikavion.cz