Televize ztrácí nad Českem svou někdejší moc. Experti potvrdili, že internet a sociální sítě mění způsob, jakým lidé vnímají realitu
Není to tak dávno, kdy byla televize hlavním zdrojem informací. Jenže doba, kdy byl k dispozici pouze jeden kanál, je už dávno pryč. Nyní jich je nespočet a celou tuto mozaiku doplňují streamovací služby, sociální sítě a internet obecně.
Mezinárodní průzkum ukázal, že se na sociální sítě, co se týká informací, nejvíce spoléhají mladí od 18 do 24 let.
Jeden program pro celou zemi
Československá televize zahájila vysílání v roce 1953 a až do jara 1970 měla celá republika k dispozici jediný program. Druhý okruh začal pravidelně vysílat 10. května 1970 a v květnu 1973 na něm odstartovalo barevné vysílání. Soukromé stanice přišly až v devadesátých letech.
TV Nova začala vysílat 4. února 1994 a státní televize musela o diváky poprvé vážně bojovat, protože už tu byla i jiná varianta, ke které se mohli uchýlit. Dnes nabízí desítky programů jen samotné pozemní vysílání. K tomu se přidávají streamovací služby, které si lidé pouštějí přes internet.
Internet vede u filmů, seriálů i sportu
Asociace provozovatelů mobilních sítí představila 5. listopadu novou vlnu průzkumu, ve kterém agentura NMS Research zpovídala 1520 lidí od 15 do 79 let. Internet je dnes hlavním zdrojem televizního obsahu pro 61 procent Čechů, přičemž v roce 2023 to bylo 53 procent.

Mezi lidmi od 25 do 34 let se podíl vyšplhal na 88 procent, senioři nad 65 let jsou zatím opatrnější. Internet podle výzkumu vede skoro ve všech žánrech, od seriálů přes filmy až po dokumenty. U sportu se jeho podíl za tři roky zvedl zhruba z třetiny na dvě třetiny. Jedinou výjimkou zůstávají zprávy, u nichž si anténa drží těsný náskok.
Netflix ztrácí, Oneplay sbírá plusové body
Mezi streamovacími službami má u nás pořád navrch Netflix, jeho výsadní postavení však slábne. Podle transakčních dat společnosti Dateio, o kterých psal Forbes, mu za dva roky klesl podíl na trhu z 52 na 49 procent. Domácí Oneplay si naopak polepšil z 15 na 17 procent. Průměrný Čech přitom platí 1,74 služby a ročně za ně vydá 3875 korun.
Za oceánem padl symbolický milník už měsíce zpátky. Podle agentury Nielsen tehdy Američané strávili se streamovacími službami 44,8 procenta času u televizoru, což bylo víc než s běžným a kabelovým vysíláním dohromady. V prosinci 2025 se podíl streamování vyšplhal na rekordních 47,5 procenta.
Co zjistil Reuters Institute v Oxfordu
Reuters Institute při Oxfordské univerzitě každoročně mapuje, odkud lidé berou informace. Letošní Digital News Report vychází z odpovědí téměř sto tisíců respondentů ze 48 zemí. Sociální sítě a videoplatformy se v něm poprvé staly nejrozšířenějším zdrojem zpráv, používá je 54 procent lidí a televizní zpravodajství 52 procent.
Ve 45 zemích už lidé sledují zprávy častěji v online videu než v klasickém vysílání. Zprávy od youtuberů a influencerů sleduje ve světě aspoň občas 27 procent lidí. Zprávy z televize u nás každý týden sleduje 60 procent lidí, ze sociálních sítí 44 procent.
Chatboty s umělou inteligencí už ke zprávám používá 9 procent Čechů, o tři procentní body víc než loni. A tak to vypadá, že televize ztrácí nad Českem svou někdejší moc. Zpravodajství dnes v Česku důvěřuje 31 procent lidí, zatímco světový průměr je 37 procent.
Zobrazovaný obsah na sítích sami dost ovlivňujeme
Na Instagramu a TikToku dnes lidé tráví večery podobně jako kdysi u televize. Toho si všiml i Josef Šlerka z Univerzity Karlovy, který sítě nazval algoritmickými televizemi. To, co se uživatelům ukáže, totiž záleží na tom, u čeho se na nějakou chvíli zastaví. Podle mě to až tak nevadí, pokud jde o pozitivní témata. Horší to je v případě, kdy sítě plní jeden depresivní příspěvek za druhým.
V podcastu Mozaika na Seznam Zprávách Šlerka mluvil také o umělé inteligenci. Lidé se podle něj s chatboty uzavřou ještě víc a každý zůstane ve své komůrce: „On a jeho chatbot,“ tak to trefně shrnul.
Důvěřujete sociálním sítím stejně jako veřejnoprávní televizi?
Zdroje: televizniweb.mediar.cz, mediaguru.cz, reutersinstitute.politics.ox.ac.uk, forbes.cz
