Smrdí zatuchlinou a vypadá jako podložka pod květináč, ale má cenu 1,6 milionu. Nemáte ho doma?

Stojí zapomenutý na polici, občas se z něj utře prach. Starý atlas, který si možná pamatujete ze školních lavic nebo knihoven našich babiček. Na první pohled nudná sbírka map, které už dávno neodpovídají současnému světu. A přesto může právě tento zaprášený svazek ukrývat poklad s hodnotou přesahující milion korun. A to doslova – některé z těchto knih mění majitelé za částky, které berou dech.

Zní to neuvěřitelně? Možná, ale trh se starými mapami a atlasy má svá jasná pravidla – a také svoje rekordy. Není to o tom, kolik stran kniha má nebo jak krásná je její vazba. Klíčem je vzácnost, původ, historická hodnota a často i jméno autora.

Když je stará mapa vzácnější než obraz

Historické atlasy patří mezi stále vyhledávanější sběratelské předměty. Důvod je jednoduchý – jsou vzácné, detailně propracované a často ručně kolorované. Kromě estetické hodnoty přinášejí i vhled do tehdejšího vnímání světa. Mapy v nich jsou někdy plné nepřesností, jiných názvů a mytologických prvků, které z dnešního pohledu působí téměř magicky. A právě díky tomu si je sběratelé cení jako jedinečné dokumenty své doby.

Zvlášť ceněné jsou atlasy ze 16. až 18. století, kdy se mapování světa teprve rozvíjelo a každý nový výtisk byl událostí. Pokud navíc nese jméno slavného kartografa nebo pochází z renomované tiskárny, cena roste skokově.

Domácí nález s milionovou hodnotou?

Možná máte doma podobný kousek a netušíte, co skrýváte. Staré atlasy a mapy se dědily po generace – a právě tím se často dostaly na půdy, do knihoven nebo sklepů běžných rodin. Některé z nich jsou tiše ukryté za moderními knihami a čekají, až je někdo znovu objeví.

Sběratelé doporučují všímat si několika znaků.

• Je atlas ručně kolorovaný?
• Je datovaný do 18. století či dříve?
• Obsahuje podpis tiskaře nebo kartografa?
• Má známky ruční výroby, jako je ručně vázaná vazba, vodotisky na papíře či mědirytové listy?

Pokud na některé z těchto otázek odpovíte kladně, možná by stálo za to obrátit se na odborníka. Aukční síně dnes běžně konzultují nálezy z domácností.

Hodnota určená časem i příběhem

Cenu atlasu neurčuje jen jeho stáří. Důležitý je i stav – poškozené, rozpadlé či dopisované výtisky ztrácejí na hodnotě. Naopak pečlivě dochované kusy s originálním obalem, kompletními mapami a bez většího zásahu jsou žádaným zbožím. Sběratelé, investoři, ale i instituce jako muzea nebo univerzity jsou ochotni platit vysoké částky za výjimečné kusy.

Na trhu se v posledních letech objevuje stále víc případů, kdy obyčejný člověk nabídl starý atlas a z aukce si odnesl částku, o níž se mu ani nesnilo. Tyto příběhy lákají další zájemce, kteří si začínají prohlížet svou domácí knihovnu s větší pozorností.

Z obyčejné knihy senzací

Jeden z rekordních případů se odehrál v Česku v roce 2017. Na aukci pořádané aukčním domem Arthouse Hejtmánek se vydražil atlas měst z přelomu 16. a 17. století za neuvěřitelných 1,6 milionu korun. Jde o třetí nejdražší knihu, která kdy prošla domácím trhem. Podle popisu aukční síně šlo o jedinečné dílo s kvalitním zpracováním, velmi dobrým stavem a výtvarnou výzdobou, včetně ručně kolorovaných rytin.

Atlas pocházel ze soukromého vlastnictví, nikoli z muzejní sbírky, což podle odborníků není nijak výjimečné – podobné exempláře se často objevují mimo instituce. I to dokazuje, že podobné poklady nemusí být nutně ukryté jen za bezpečnostními skly – některé čekají v regálech běžných domácností.

Dřív zapomenutý, dnes cenný

Svět starých map a atlasů není určen jen znalcům a historikům. Často právě laikové objeví kus, který se po konzultaci s odborníkem ukáže být výjimečný. Pokud vás podobná témata zajímají, není od věci občas navštívit antikvariát, prohrabat půdu nebo se podívat do knihovny u příbuzných. Třeba i vy objevíte svůj vlastní kartografický poklad.