Kvíz: Vyznáte se v Tuzexu? Pokud dáte 10/10, měli byste za komančů přístup i k podpultovkám
Sledovat v Google Zprávách
Možná, že by vás to nenapadlo, ale Tuzex byl oficiálně státní či spíš národní podnik, který ovšem fungoval na tržních principech. A člověk se tam na chvíli cítil jako za západní hranicí.
Tuzex byl obchod se zahraničním sortimentem. Platit korunami nebylo možné, a protože Češi neměli běžně přístup k zahraniční měně, tak se tam muselo platit speciálními poukázkami. Těm se říkalo tuzexové koruny a bylo možné je za cizí měny směňovat. Oficiálně to mělo posloužit k jejich získávání pro stát, ale s bony se vyvinul černý trh takových rozměrů, že se stal součástí života a byl do velké míry tolerován.
Sortiment Tuzexu
V Tuzexu byl pestrý a lákavý sortiment: džíny Rifle, čokolády Toblerone, whisky Johnnie Walker nebo třeba parfém Channel. Zkrátka vše od oblečení, na jaké my jsme nemohli ani pomyslet, elektroniku a kosmetiku, přes cigarety, alkohol a potraviny až po auta. Jednalo se o zboží, které nebylo jinde k dostání, anebo v mnohem horší kvalitě. Tuzex pro nás značil jakousi výkladní skříň kapitalismu v socialistickém táboře.
Tuzex byl ostrovem západního luxusu ve východním bloku
Tuzex byl fenomén, který měl vlastní jazyk, atmosféru i pravidla hry. Nešlo jen o obchod. Byla to „hmatatelná iluze“ západního světa vprostřed socialistického Československa. A tomu odpovídal způsob fungování i specifická mluva. Už jenom to, že se neprodávalo za koruny, ale za bony. Kolem Tuzexu postávali veksláci, kteří se k vám přiblížili a jen zašeptali „za pět“ nebo „za deset“, podle toho, v jaké době to zrovna bylo.
A lidé bony od veksláků kupovali. Každý si ušetřil peníze, aby si následně mohl pořídit džíny i s jeans bundou, moderní kazetový magnetofon nebo automobil. Byla to otázka prestiže. Každý se sortimentem z Tuzexu měl najednou pocit, že patří k té lepší části společnosti, protože na to má. Ani jazyk veksláků nebyl typický – byl směsicí slangových výrazů, vět na „půl huby“ a rychlých dohod. V Tuzexu a jeho okolí se spíš mluvilo tiše, ale bylo za tím cítit velké napětí.
Pojďte tedy zavzpomínat, jak to kdysi v Tuzexu a okolo něj fungovalo a jak se tam mluvilo. Mladší ročníky se možná nechytí, ale lidé v pokročilejším věku určitě zabodují.
autorský text
