Herec ze Slunce, seno se změnil. Z malého kluka je úspěšný muž

Blonďatý kluk s rozpustilým úsměvem dostával skutečné facky od Heleny Růžičkové a diváci ho milovali. Dnes vede neziskovou organizaci a bojuje za čistší města. Jeho herecká dráha skončila už v patnácti, ale rozhodně to nelituje. 

Chlapce, který vystřelil šipky na babiččinu postel a „krmil“ králíky voskovkami dnes na ulici téměř nikdo nepozná. Martin Šotola, představitel Jirky Škopka z legendární trilogie, změnil radikálně směr svého života a už přes třicet let se herectvím nezabývá. Přitom měl nakročeno stát se hvězdou. 

Poprvé se dostal před kameru jako maličký. Stalo se tak v seriálu Nemocnice na kraji města, kde hrál mimino. Zdeněk Troška si ho poté vybral do role syna Heleny Růžičkové.

Facky nebyly jen na oko

Helena Růžičková se při natáčení rozhodně nedržela zpátky. Pohlavky, které malému kolegovi rozdávala, pořádně štípaly. Mladý herec si myslel, že se při filmu nepláče, a tak všechno statečně snášel. Režisér Troška později vzpomínal, jak Martin zadržoval slzy a trpělivě vydržel každou scénu.

Slavná herečka prý nebyla zrovna družná ani mimo kamery. Mezi své herecké kolegy mladé účinkující neřadila a nějak si s nimi povídat také nechtěla. Naopak mužští herci byli podle pamětníků vtipní a bylo jim jedno, jestli mají před sebou hvězdu nebo začínajícího herce.

Překvapivé rozhodnutí teenagera

Martin si získal oblibu nejen u diváků, ale i u filmařů. Objevil se i v dalších projektech, zahrál si třeba v komedii Bota jménem Melichar, seriálech Bambinot nebo v oblíbených Chobotnicích z druhého patra. Všichni tak logicky čekali, že z něj vyroste uznávaný herec. Jenže se v patnácti letech rozhodl s herectvím úplně skončit. 

Poslední práci odvedl v roce 1993, kdy namluvil postavu ve filmu Záhada hlavolamu podle Foglarových Rychlých šípů. A pak se se světem filmu rozloučil.

Hledání vlastní cesty

Po ukončení herecké kariéry si Martin vytyčil jiné plány. Vyučil se hodinářem, ačkoliv se tomuto řemeslu nikdy nevěnoval. Chvíli také hrál na bicí v rockové kapele Exorciphobia, pak dělal číšníka. O své filmové minulosti mluví nerad. Když Zdeněk Troška slavil sedmdesátiny, Martin rozhovor odmítl.

Dnes vede boj za čistší města

Aktuálně Martin vypadá samozřejmě úplně jinak než ten klučina z osmdesátých let. Už několik let řídí spolek AutoMat, který usiluje o příjemnější život ve městech. Cílem organizace je přimět lidi, aby méně jezdili auty a více používali kola nebo chodili pěšky.

Pod jeho vedením spolek pořádá akci „Do práce na kole“ či sousedské oslavy „Zažít město jinak“. Martinův tým rovněž analyzuje dopravní nehody a zjistil například, že se policie nedozví o devíti z deseti nehod cyklistů. Takové výsledky pak využívá pro zlepšení bezpečnosti na silnicích.

Dramatické začátky legendární trilogie

Film „Slunce, seno, jahody“ měl poměrně dramatické začátky. Zdeněk Troška tehdy na poradě prohodil: „Proč vozíme italské komedie, když si je můžeme natočit sami?“ Vedení studia ho vyzvalo, aby svůj nápad realizoval. Následný vývoj však záhy ukázal, jaké překážky tvůrce čekají. Kvůli tehdejším politickým poměrům se film nedočkal řádné distribuce a hrál se pouze v jednom pražském kině. Cenzura navíc nařídila odstranit celých deset minut z původní verze.

Při cestě do Hoštic řidič autobusu předjížděl v zatáčkách a málem se srazil s náklaďákem. Přední sklo se roztříštilo, Helena Růžičková si narazila loket a někdo měl rozseknuté obočí. Jinak se naštěstí nikomu nic vážného nestalo. Některé scény vyžadovaly pořádnou dávku vynalézavosti. Když babička „jezdila“ na posteli, pod peřinou se skrýval muž, který ji řídil a brzdil. 

Martin letos oslavil devětačtyřicáté narozeniny a svého rozhodnutí opustit kamery rozhodně nelituje. Smysl našel v ekologii a práci, která skutečně mění svět k lepšímu. V médiích se proto objevuje jen kvůli projektům AutoMatu, nikoli kvůli herecké minulosti.