Co znamená, když pes chodí v bytě pořád na stejné místo? Až to zjistíte, budete strachy bez sebe

Pes je od nepaměti nejlepším přítelem člověka – pro mnohé z nás je to člen rodiny a někdy ho dokonce bereme jako vlastní dítě. Milujeme je a chceme pro ně to nejlepší, aby byli šťastní a v bezpečí. Někdy může být oblíbené místo vašeho psa jen jeho útulným koutem, kde se cítí dobře, ale pokud na něj chodí opakovaně, může to také znamenat něco mnohem vážnějšího. 

Je proto dobré sledovat, jak se pes chová, když odcházíte z domova. Někteří psi na svém oblíbeném místě odpočívají klidně, jiní se však stáhnou, přestanou komunikovat s okolím a jen se třesou strachy, protože páníček odchází. Pokud vám je to povědomé, tak zpozorněte. 

Signály, které byste neměli ignorovat 

Pes, který hledá bezpečí na jednom místě, může vysílat nenápadné signály, že se necítí dobře. Pokud u svého psa pozorujete opakované chození na jedno místo, když odcházíte z domova, spolu s třesením, kňučením nebo odmítáním kontaktu, může jít o separační úzkost. Jedná se o stav, kdy pes prožívá silný stres z odloučení od majitele. Nejčastěji vzniká u psů silně fixovaných na svého páníčka nebo u těch, kteří nebyli postupně naučeni být sami.

Spustit ji mohou i náhlé změny prostředí, traumatické zážitky nebo dlouhé období samoty bez tréninku, například když pes zůstává sám celé dny po nástupu majitele do práce, třeba po dovolené nebo při změně kariéry. Projevuje se nejen tím, že pes chodí na jedno místo a kňučí, ale i několika hodinovým vytím, štěkáním, ničením věcí, škrábáním dveří, schováváním se před majitelem před jeho odchodem, odmítáním jídla, olizováním tlapek nebo nadměrným drbáním. 

„Pes si vytváří rituál, který mu dává pocit jistoty. Opakované chození na stejné místo je jeho způsob, jak zvládat stres.“ vysvětluje psí psycholožka. 

Jak psovi pomoci? 

Úvodem je dobré zdůraznit, že pokud jde o separační úzkost, opakované chození psa na jedno místo se musí řešit, protože se samo nezlepší. Nejlepší variantou je začít s prevencí a správným tréninkem už od štěněte – postupně ho učit, že samota není nic nebezpečného a že se vždy páníček vrátí. I u dospělého psa se ale mohou tyto potíže objevit, pak je potřeba důsledně trénink zopakovat, být trpělivý a kombinovat pohyb, stimulaci i klidné prostředí, aby se pes cítil bezpečně a mohl postupně získat zpět jistotu. Základem je: 

1. Bezpečný prostor – Vytvořte psovi klidný koutek, ideálně pelíšek na tichém místě, kde nebude rušen. Přidejte oblíbené hračky a deku s vaším pachem, aby se cítil bezpečně a měl pocit, že je s vámi. 
2. Postupné zvykání na samotu – Trénujte krátké odchody, které postupně prodlužujte. Nechte psa na chvíli samotného, aniž byste dělali velké rozloučení, a po návratu ho v klidu pozdravte, aby chápal, že odchody jsou běžná součást dne. 
3. Fyzická a mentální stimulace – Dopřejte psovi před odchodem delší procházku a možnost si hrát, čichací koberečky nebo interaktivní hračky ho zabaví a unaví. Unavený a psychicky stimulovaný pes zvládá samotu mnohem lépe. 
4. Pozitivní posilování – Odměňujte klidné chování, když se vracíte, a ignorujte kňučení nebo nářek při odchodu. Pes se tak naučí, že klidná reakce je správná a přináší pozornost i odměny. 

Kdy vyhledat odbornou pomoc 

Pokud pes kromě stereotypního chození vykazuje i další známky stresu nebo destruktivního chování, obraťte se na psího psychologa či veterináře. Mohou doporučit individuální plán nebo podpůrnou terapii, a zároveň vyloučit možné onemocnění, které se může projevovat podobnými příznaky. 

„Opakované chození na jedno místo je často tichým voláním o pomoc. Sledujte jeho chování, poskytněte pocit jistoty a naučte ho zvládat samotu.“ 

Na závěr je dobré vědět, že s trpělivostí, láskou a správným vedením lze většinu projevů separační úzkosti výrazně zmírnit nebo úplně odstranit. Když dáte svému psovi jistotu, pohyb a pocit bezpečí, vrátí vám to svou bezpodmínečnou láskou a věrností. Váš chlupatý parťák si pak bude umět užívat společné chvíle i chvíle, kdy jste na chvíli pryč.