Minulý týden se v Bruselu rozhodlo o osudu světa. Češi to ještě netuší, ale nic už nebude jako dřív

V Bruselu padlo rozhodnutí, které může ovlivnit životy většiny Čechů. Evropská unie se minulý týden dohodla na drastické změně. Ta bude mít dopad jak na ceny energií a automobilový průmysl, ale i na běžný život obyvatel. Česká vláda sice některá pravidla okrajově zmínila, ale to že se většina začne uplatňovat už od roku 2027 se tolik neví. Na co všechno se připravit?

Čekají nás změny, na které nejsme připraveni.

Klimatický summit

Na summitu EU, který se konal v Bruselu na konci července 2025, představila Evropská komise nové klimatické cíle. Konkrétně snížit emise skleníkových plynů o 90 %, a to do roku 2040 oproti těm z roku 1990. Proběhla i veřejná debata o tom, že bude existovat možnost využívat dotace v podobě emisních kreditů, až do výše 3 % z celkového cíle. Všechno by mělo být dohodnuto během září na ministerském summitu v Dánsku.

Co znamená ETS 2

Od roku 2027 má začít fungovat ETS 2, neboli Evropský emisní monitorovací systém, který bude zahrnovat i emise z dopravy a domácího vytápění. Jeho cílem je tyto emise snížit o 42 % do roku 2030 v porovnání s rokem 2005.

Systém má regulovat dodavatele paliv, kteří budou muset nakupovat emisní povolenky. Pokud cena oxidu uhličitého překročí 45 €/tunu, aktivuje se tzv. nástroj stability trhu, který uvolní další povolenky. I přesto můžeme očekávat výrazný růst cen energií pro spotřebitele.

Česko bojuje o odklad

Premiér Petr Fiala uvedl, že Česko se bude bojovat za to, aby bylo spuštění ETS 2 až minimálně na rok 2028, abychom v České republice nenarazili na prudké zdražení jak v průmyslu, tak v domácnostech.

Na začátku července poslala Česká republika společně s dalšími 17 státy vyjádření, v němž požaduje konkrétní úpravy jako například úpravu cen povolenek nebo jejich častější uvolňování. Pod tímto dokumentem byl podpis zemí jako Německo, Itálie či Polsko.

Dopady na Českou republiku

Zavedení ETS 2 znamená zvýšení nákladů na pohonné hmoty, plyn i vytápění, se samozřejmě negativně odrazí na cenách energií a obecně i inflaci. České domácnosti by si tak podle odborníků analytiků měli připravit peněženky.

Česko patří mezi významné výrobce automobilů. Česká republika společně s Německem a Itálií žádala Evropskou Unii o zmírnění sankcí za překročení stanovených emisních norem, včetně prodloužení plnění do roku 2027. Pokud by se této žádosti nevyhovělo a cíl do roku 2040 se prosadí beze změny, mohou automobilky jako Škoda nebo Toyota očekávat masivní pokuty.

K tomu, aby se dalo přejít na nízkouhlíkové technologie potřebují firmy jasná pravidla. Jakmile nebudou mít firmu jistotu a zajištěná přechodná opatření, může být v ohrožení chod firmy, investice či omezení výroby.

Co říkají odborníci?

Opačný názor má například Codie Rossi z uskupení CATF, které propaguje klimatickou změnu:

„Povolení mezinárodních uhlíkových kreditů pro dosažení tohoto cíle by mohlo podkopat důvěryhodnost. Krátkodobá úleva, nebuduje infrastrukturu ani technologie, které EU potřebuje.“

Za Českou republiku se vyjádřil premiér Petr Fiala:

„Máme jasné požadavky na mechanismy k prevenci situací s vysokými cenami,“ upozornil na nutnost pravidel a prostředků pro předvídatelnou cenu emisních povolenek.

Co to znamená v praxi

V realitě by to klidně mohlo vypadat tak, že si za pár let půjdete natankovat a za litr benzinu zaplatíte 52 Kč. Nebude to ale kvůli cenám ropy, ale ¨právě kvůli emisním poplatkům, které na palivo budou uvaleny kvůli ETS 2. To samé může nastat u plynu a elektřiny z uhlí. Ceny takto porostou kvůli výkupu emisních povolenek. A protože distributoři se nebudou chtít dostat do ztráty, cenu zaplatí koncový zákazník.

Prakticky to může vypadat tak, že průměrná rodina v městském bytě bude platit o 4 až 6 tisíc Kč ročně víc za energie. A nejedná se o odstrašující případ, ale o reálná data a odhady europarlamentu.

V některých automobilkách jsou již teď jako na trní. Výroba spalovacích a hybridních motorů je v ohrožení. Pokud by se emisní limity nesnížily, nebo se nevyjednají alespoň výjimky v některých sektorech, důsledkem může být přesunutí výroby mimo EU. Což by pro Českou republiku znamenalo fatální zásah do průmyslové výroby a především obrovský úbytek pracovních míst.

Kde se berou čísla?

Možná si říkáte, proč zrovna rok 2040 a proč 90 %? Důvody najdeme v dohodách OSN a Pařížské klimatické dohodě. Jelikož v těchto dokumentech je nastavený cíl klimatické neutrality do roku 2050, je k tomu potřeba udělat mezikrok. A ten má být právě 90% snížení emisí do roku 2040. Pak bude přechod ke klimatické neutralitě snadný.

Názory ve společnosti se samozřejmě různí. Existují extrémistické skupiny, které tvrdí že ani to není dost. Podle nich by mělo dojít ke kompletní neutralitě do roku 2035, jinak by prý EU nepokryla svůj podíl na globálním oteplování. Jenže tato data jsou prakticky nereálná. Naopak průmyslové odbory tvrdí, že 90 % je příliš krátká doba a návrh není realistickou cestou, jak toho dosáhnout, bez újmy některých sektorů.

Není také úplně jasné, co všechno zahrnuje těch udávaných 90 %.

Závěr

Toto rozhodnutí z Bruselu není jen výkřik do tmy. Je to představa klimatické změny, zlepšení ekonomiky a životní úrovně. V České republice se to ale zatím s úspěchem nesetkává. Lidé jsou poslední dobou na Brusel tak trochu vysazení a jako zarytí motoristé se nehodlají vzdát svých motorových mazlíků. Nebo to podle nich není reálné v tak krátkém čase.

To, jestli se vůbec někdy dočkáme na silnicích jen elektromobilů, to ukáže čas. Ale do té doby si s klidem dojeďte na nákup ve svém plechovém benzinovém Šemíkovi.