Kultovní český film, který skončil tragédií. Na place zemřel herec a Hanzlík málem utekl z natáčení

Jeden mladý právník způsobil v sedmdesátých letech pořádný rozruch mezi posledními českými vodníky. Chtěl jim totiž přidělit moderní byt s ústředním topením, jenže tahle nabídka byla pro vodnickou komunitu jako rozsudek smrti. Jeho zarputilost dovedla vodníky k zoufalému rozhodnutí, že ho musí utopit. 

Osud ale měl jiný plán, úředník se zamiloval do vodnice, která mu zachránila život. A jejich romance se stala základem kultovní československé komedie.

Právník versus vodníci

Doktor práv Jindřich Mráček dělal svou práci poctivě. Rodině chtěl přidělit nový byt první kategorie, jenže tahle rodina byla trochu jiná. Byli to vodníci a suchý panelák pro ně znamenal jistou smrt. A tak se rozhodli mladého právníka sprovodit ze světa tak, jak se od vodníků dá očekávat, tedy utopením.

Herec, který dostal roli doktora Mráčka, byl v té době už ostřílený profesionál. V šestadvaceti letech měl za sebou desítky filmů a patřil mezi nejobsazovanější tváře československé kinematografie. 

Doktora Mráčka hrál Jaromír Hanzlík, který se narodil v Českém Těšíně do umělecké rodiny, otec zpíval v opeře a později dělal kabaretiéra. V sedmnácti Jaromír debutoval ve filmu Každý mladý muž režiséra Pavla Juráčka. Talent měl Hanzlík nepopiratelný, což dokazuje i přijetí do Divadla na Vinohradech, kde strávil více než dvacet let.

Hrál například i Hamleta nebo strýce Pepina v Postřižinách, objevil se v Nemocnici na kraji města i v Takové normální rodince. 

Smrt na place

Film Jak utopit Dr. Mráčka aneb Konec vodníků v Čechách provázela tragédie. Jan Libíček, který měl hrát vodníka Aloise, během natáčení zemřel. Produkce tak musela narychlo najít náhradu. Roli nakonec převzal Zdeněk Řehoř, který pomohl film dotáhnout do konce.

Technická stránka filmu byla na svou dobu revoluční. Podvodní záběry točili přes akvárium velikosti metr krát metr. A v ateliéru postavili bazén se speciální konstrukcí, kdy část schodiště byla pod vodou a část nad hladinou. 

Trapasy pana doktora

Hanzlík na natáčení vzpomínal s rozpaky. Když točili scény proměny v rybu přímo na ulici, herec se prý strašně styděl. Co kdyby ho viděl syn a podivil se, že si takhle táta vydělává peníze? Scéna v márnici byla pro herce ještě větším utrpením. Různé pachy mu totiž nedělají dobře a bojoval kvůli tomu s nevolností. 

Film měl premiéru 14. března 1975 a spousta z nás si jej pouští i dnes, jiní mají svůj komentář o něco vyhrazenější. „Těch podařených frků, které těží ze střetu lidského a vodnického světa, je tam pěkná řada, škoda jen, že filmu občas trochu dochází dech.“

Pravidla vodnické hry

Vodník ztratí nesmrtelnost třemi způsoby: sní-li krev, dostane-li transfuzi nebo pomiluje-li se s člověkem. Mráčkův úřední zápal spustil vodnickou apokalypsu. Zatímco on vyplňoval formuláře, vodníci padali jako kuželky. Karel kvůli lásce k sestřičce, Polly kvůli tlačence v dortu, Jana kvůli záchraně utopence. Z nesmrtelných vodníků tak nakonec zbyli jen obyčejní lidé.

Roku 2021 prošel film digitalizací. Díky tomu můžeme vodnický svět vidět v kvalitě, o jaké se tvůrcům ve své době nesnilo. Restaurovaná verze ukázala detaily, které v původních kopiích nevynikly. Lesklé šupiny na kostýmech, kapky vody na hercích nebo výrazy tváří postav v pozadí. 

Nesmrtelný úředník

Postava doktora Mráčka se hodnotí celkem těžko. Nejedná se o zlého člověka, jen je vůči některým věcem slepý. Film však končí optimisticky. Mráček si bere Janu, většina vodníků se stala lidmi a všichni plují na lodi do budoucnosti. Jak utopit Dr. Mráčka zůstává jedním z nejoblíbenějších československých filmů.

Zdroje: csfd.cz, filmovyprehled.cz, cs.wikipedia.org