Nad Evropou se zrovna teď děje něco divného. Meteorologové poprvé po letech mluví o „náhlém oteplení“

Počasí je jako živý organismus. Proměnlivé, někdy předvídatelné, jindy zcela nečekané. Právě letos by se mohl projevit meteorologický úkaz, který může zásadně ovlivnit podzimní a zimní charakter počasí nejen ve střední Evropě, ale také v Česku.  

Vývoj počasí ve střední Evropě je výsledkem složitého dění mezi oceánem, kontinentem a atmosférou. Velice důležitá je i naše poloha. Česká republika se nachází mezi západním oceánským vlivem (Atlantik) a východním kontinentálním klimatem (Rusko).

Oceán přináší vlhký vzduch, déšť, mlhy, proměnlivé počasí a kontinent zase suchý vzduch; studený (mrazy v zimě) nebo horký (vedra v létě). Poloha naší země je přímo předurčená ke střídání počasí. A v současnosti, v době globálního oteplování, je tato proměnlivost stále častější.

Svou roli ve vývoji počasí hraje proudění vzduchu

• Západní proudění: to se u nás projevuje nejčastěji a přináší vlhčí a chladnější počasí od Atlantiku. Na druhé straně, díky Golfskému proudu, přináší i teplejší vzduch. Ze západu k nám nejčastěji postupují atmosférické fronty. Při dlouho trvajícím západním proudění nemůže dojít k výskytu pravého zimního počasí (vyjma horských poloh) s většími mrazy a trvalejší sněhovou pokrývkou.
• Proudění z jižních směrů: v létě přináší teplé počasí, na podzim a v zimě zejména při anticykloně přináší inverzní ráz počasí. Cirkulace od jihu bývá sušší, avšak za přesunu cyklon od jihu je velmi vlhká, a to v létě i v zimě.
• Severní proudění: počasí bývá vlhké a studené, v zimním období až mrazivé. Často při něm sněží nebo padají srážky smíšené. V létě v takovém případě prší a ochlazuje se.
• Východní proudění: v létě k nám od východu proniká většinou teplý a suchý vzduch z rozsáhlých pevnin. Východně od nás se totiž nenachází žádná větší vodní plocha, která by byla zdrojem vlhkosti pro vznik oblačnosti. Občas se může stát, že od východu postoupí nad naše území frontální vlna či systém spojený s cyklonou. Častěji je počasí ale suché. Na podzim a v zimě je počasí spíše studené až mrazivé a mrazy jsou zesíleny nočním vyjasněním.

A podobné je to i s tlakovými útvary

Vývoj počasí rovněž ovlivňují tlakové útvary. Nad Evropou se pohybují tlakové výše a níže a ty mají na počasí v Česku zásadní vliv. Tlaková výše, nazývaná také anticyklona, přináší zpravidla klidné slunečné počasí. Tlaková níže neboli cyklona přináší oblačnost, déšť a vítr. Záleží ovšem na směru proudění vzduchu.

Meteorologové letos sledují vývoj počasí s rostoucím napětím. V letošním roce dochází k nečekaným projevům: vysoké teploty v severních oblastech, neobvykle silné proudění vzduchu nad Atlantikem, změny v polárním víru. A také vliv globálních meteorologických jevů. To všechno jsou dílky skládanky, která by nás mohla hodně překvapit.

Náhlé stratosférické oteplení

Jeden z méně známých, ale potenciálně důležitých meteorologických jevů, je náhlé stratosférické oteplení, které se odborně označuje Sudden Stratospheric Warming (SSW). I když k tomuto úkazu dochází nejčastěji v lednu a únoru, první signály se mohou projevit už v říjnu a listopadu. Není ovšem pravidlem, že by se SSW projevovalo každoročně; spíše až po několika letech. Proč se tedy o SSW právě teď hovoří? Podle meteorologů může být rok 2025 ovlivněn jevem La Niña, který zvyšuje pravděpodobnost výskytu SSW.

Pokud se SSW skutečně rozvine, může to znamenat prudký nástup zimy v Česku už koncem listopadu nebo začátkem prosince. Pokud by totiž k rychlému zvýšení teploty ve stratosféře (10 až 50 km nad zemí) došlo, může být narušena stabilita polárního víru. A když polární vortex zeslábne nebo se rozpadne, studený vzduch ze severu se snadno dostane do středních zeměpisných šířek. Včetně České republiky. Hrozily by mrazivé vpády, sněhové kalamity a nenadálé změny proudění vzduchu.

Co říkají meteorologické modely?

Modely ECMWF a GFS zatím ukazují zvýšenou pravděpodobnost nestabilního proudění nad Evropou. To může znamenat častější střídání teplých a studených epizod s rozdílem až 15 °C, riziko sněhových přeháněk už v říjnu, brzký nástup zimy v horských oblastech, možnost vpádu arktického vzduchu v listopadu, neobvykle silné a mrznoucí mlhy či inverze v nížinách.