Kvíz, který mladší 40 let nemají šanci zvládnout. Jen lidé ze staré školy vědí, co je konfident nebo pětiletka

I na Československu bylo cosi krásného. A byl to náš vlastní čas. Mnozí z nás totiž byli v té době ještě dětmi. A to je pohled na svět docela jiný. Netrápily nás žádné starosti, nic jsme nevěděli o socialismu; jen to, že ho máme. A protože ho v televizi stále chválili, neviděli jsme na něm nic špatného. 

Co si dnes neumí vůbec nikdo představit, byly pracovní soboty. Nejprve se chodilo do práce každou sobotu, pak jen dopoledne; posléze – a to zastihlo i moje rodiče – se pracovalo každou druhou sobotu. Později se od tohoto scénáře upustilo, protože se ukázalo, že nemá takový ekonomický význam, jak naši tehdejší představitelé předpokládali.

Mimořádné pracovní soboty

Pětidenní pracovní týden byl zaveden v roce 1968, přestože se už od roku 1960 se zaváděním volných sobot experimentovalo. I tak se změna odehrála po velmi složitých jednáních, kdy se propočítávalo, jestli tento krok neovlivní negativně ekonomiku země.

Když v pozdějších letech nastala potřeba, zejména ve výrobních podnicích nebo v zemědělství, tak se ještě spoustu let vyhlašovaly mimořádné pracovní soboty. Často byly tyto akce označené jako dobrovolné, ale kdo nešel, zadělal si na průšvih různého druhu. Takže se lidé moc protestovat neodvážili. Poslední mimořádná pracovní sobota byla vyhlášena v březnu 1989.

Volný víkend a chataření

Když občané Československa získali dva volné dny, projevilo se to v zálibě chalupaření a chataření. Od pátku po práci do neděle, to jsou dva a půl dne volna. A to už stálo za to na chalupu vyjet. Někdy se podívejte na televizní inscenaci Pátek není svátek s Petrem Kostkou v hlavní roli. Uvidíte, jak lidé zdrhali v pátek z práce už po obědě, aby toho co nejvíc stihli v soukromí. Takové jakési socialistické pachtění.

Tak se pojďme do Československa vrátit v dnešním kvízu. Jeho otázky pamětníkům tuto dobu připomenou, ostatní budou s odpověďmi asi trochu váhat.

Zdroje: ČSFD.cz, i60.cz, seznamzprávy.cz