Na Silvestra 31. prosince se stane zvláštní věc. Slunce vyjde jindy, než jsme zvyklí

Silvestr je pro většinu z nás spojený s oslavami, ohňostroji a novoročními předsevzetími. Poslední den roku však přináší ještě něco dalšího. Tentokrát to nebude kometa ani meteorický roj. Půjde o jev odehrávající se poměrně často, ale to mu nebere nic na kráse. 

Poslední prosincový den prožívá většina z nás ve shonu. Chystáme občerstvení, vybíráme outfit na večírek, nakupujeme bublinky či petardy. A do toho v televizi běží silvestrovské pořady plné zpěváků a moderátorů, kteří nás provází až k půlnoci.

České Silvestry vypadají podobně. Někdo zapne Popelku, protože proč ne. A jiní koukají na zahraniční televize a sledují, jak v Londýně nebo Berlíně bouchají rachejtle. Jakmile udeří půlnoc, vyskakují hromadně zátky od šampaňského, obloha září ohňostroji a lidé si navzájem přejí úspěšný nový rok. 

A pak se jde spát. Obvykle pozdě, kdy už jsme vyčerpaní a na druhý den se obáváme bolesti hlavy.

Silvestrovské ráno vás překvapí

Ráno 31. prosince se většina lidí probudí do práce nebo do posledních příprav na večer. Možná si ale všimnete ještě dalšího detailu. Venku bude tma déle, než čekáte. Nejkratší den roku, zimní slunovrat, proběhne 21. prosince. Od té chvíle se dny opět prodlužují. Tak to alespoň vnímá většina lidí. 

Možná jste si toho všimnete cestou do práce nebo do školy. Polovina prosince a konec měsíce přinášejí při ranním odchodu z domu stejnou temnotu. Přitom večer už viditelně svítá o poznání déle. 

Slunce nemá pravidelný rozvrh

Země obíhá kolem Slunce po eliptické dráze, ne po dokonalém kruhu. Rychlost jejího putování vesmírem se během roku mění. Občas tak letíme rychleji, jindy pomaleji. To ovlivňuje načasování východů a západů Slunce.

Současně se Země otáčí kolem vlastní osy poměrně rovnoměrně. Právě nesoulad mezi pohybem po oběžné dráze a rotací kolem osy vytváří zajímavé situace. Zimní slunovrat sice značí nejkratší den, ale neznamená zároveň nejpozdější východ ani nejdřívější západ.

Západ Slunce se začíná posouvat k pozdějším časům už od začátku prosince. Ranní východ to ale nevyrovnává. Ten se posunuje ještě pomaleji k pozdějším časům, až dosáhne maxima právě na Silvestra.

Silvestr a astronomický rekord

31. prosince 2025 nastane nejpozdější východ Slunce v celém roce. V Brně se první sluneční paprsky objeví přesně v 7 hodin a 48 minut. Praha a další města zaznamenají velmi podobný čas, s drobnými odchylkami podle zeměpisné polohy. První paprsky se tedy ukážou až kolem tři čtvrtě na osm ráno. 

Protože se Země pohybuje po eliptické dráze a její osa je nakloněná, skutečný sluneční čas a náš rovnoměrný hodinový čas se občas liší. V průběhu roku dosahuje rozdíl až šestnácti minut. 

Optický klam atmosféry

Když pozorujete východ Slunce, vidíte ho fakticky dříve, než by měl být viditelný. Atmosféra kolem planety funguje jako gigantická čočka lámající světlo. Díky tomu vidíte Slunce už ve chvíli, kdy jeho horní okraj zůstává půl stupně pod horizontem.

Tento jev nazýváme refrakce a prodlužuje den o osm až dvanáct minut. V polárních oblastech bývá prodloužení ještě výraznější, někdy až o týdny. Na místech, kde Slunce právě začíná vycházet po polární noci, může refrakce drasticky změnit vnímání úsvitu.

Refrakce má ještě jeden efekt. Slunce nízko nad obzorem vypadá zploštělé, trochu jako bochník chleba. Není to jen optický klam v hlavě, ale skutečný fyzikální jev způsobený lomením světla.

Zelený záblesk

S trochou štěstí a čistou oblohou můžete těsně po východu zahlédnout zelený paprsek. Jde o krátký záblesk zeleného světla na horním okraji slunečního disku. Trvá obvykle jen sekundu nebo dvě, takže vyžaduje spoustu pozornosti.

Světlo prochází atmosférou a rozkládá se na barvy, přičemž každá se láme s mírně odlišným úhlem. Zelená vyskočí jako poslední a na okamžik zabarví okraj slunečního disku. Vidět tohle právě při silvestrovském východu by byla příjemná náhoda.

Zdroje: hvezdarna.cz, cs.wikipedia.org, nationalgeographic.cz