Potravina ze socialismu, kterou má doma pořád spousta babiček. Dnes je ale jedovatá

Stejně jako všechno ostatní se vyvíjí i způsoby vaření a druhy potravin. Dnes jsou supermarkety přeplněné jídlem, ale za socialismu takový výběr nebyl. Lidé byli šetřiví a naučili se využívat veškeré domácí potraviny, které měli k dispozici. Najde se ale spousta potravin, které se dříve skladovaly celé měsíce a dnes bychom je považovali za toxické. Některé zvyky se lidé odnaučili, ale v některých domácnostech se vaří podobně jako dřív.

Lidé byli zvyklí šetřit, ale často to bylo i na úkor svého zdraví.

Když nostalgie stojí proti zdravé výživě

Lidé, kteří zažili vaření v socialismu, mají jasno. Jídla byla jednoduchá a přesto, že nebyla nijak zvlášť kreativní a různorodá, byla dělaná s láskou. Doba byla zlá, lidé moc neměli, a tak šetřili, kde se dalo. Velmi běžné bylo zpracovávání veškerých zbytků a dlouhodobé uchovávání potravin. Skoro v každé spíži nebo sklepě jste našli zavařeniny, konzervy nebo kompoty. Lidé přemýšleli prakticky a zásobovali se dopředu.

V dnešní době už se takový způsob moc nevidí. Nejen že lidé nemají na zavařování čas, ale hlavně to nebyla žádná bomba. Spousta nakládaných věcí se ve sklenicích uchovávala i dlouhé roky bez toho, aby je někdo průběžně kontroloval. Například fermentované potraviny jsou plné chemických procesů, které jsou dobré jen chvíli. Po několika letech už se ze zavařenin a jiných potravin mohou stát toxické.

S téměř nulovým přístupem k informacím lidé za socialismu věřili tomu, že pokud sklenice ani po letech nevybouchla, dá se sníst. Takhle probíhalo veškeré skladování potravin, ale dnes by z toho šli někteří do mdlob.

Chemické procesy, které nejsou vidět

Ze všech složek potravin jsou nejrizikovější tuky. Ty totiž časem oxidují, a to i v lednici. Během tohoto procesu se vytvářejí látky, které v těle mohou způsobovat záněty nebo poškozovat trávení. Tyto změny nejsou vidět hned. Tuky nijak zvlášť nezapáchají, ale časem začnou nenápadně měnit barvu.

Profesor chemie Eric A. Decker upozorňuje:

„Lipidová oxidace nejen snižuje nutriční hodnotu tuků. Její produkty mohou mít cytotoxické, mutagenní a prozánětlivé účinky. V některých případech jde o složky, které mohou mít negativní dopad na lidské zdraví i při nízkých dávkách, pokud jsou konzumovány dlouhodobě.“

Možná to zní přehnaně, ale speciálně u tuků často lidé netuší, že už nejsou vhodné ke konzumaci. Dlouhou dobu není nic znát, ale přitom už by vám mohlo být zle.

Proč byly dříve potraviny rizikovější?

Tehdy se potraviny uchovávaly a vyráběly úplně jinak. Nepoužívaly se žádné chemické procesy, jídlo bylo bez konzervantů, stabilizátorů a ochranných obalů. To je sice pro tělo lepší varianta, ale jen krátkou chvíli. Jakmile se potraviny nechaly déle na vzduchu, například jen pod utěrkou, často došlo k tomu, že potraviny odcházely po svých.

V socialistické kuchyni byl tuk hlavní součástí receptů. Lidé ho tak měli doma dost, i když se nespotřebovalo. Málokdo ale tušil, že příliš dlouhé skladování tuků může být nebezpečné. Kolovalo přesvědčení, že tuku se přeci nemůže nic stát. Jenže tehdy lidé neměli přístup k takovému množství informací a legislativa vypadala úplně jinak.

Dnešní mladší generace už se samy zajímají a vyhledávají si informace. Proto si na skladování potravin dávají větší pozor. Jenže starší generace jsou stále zvyklé šetřit a skladovat zásoby. Stále tak u nich najdeme sklenice marmelád a domácího sádla, které už tam ale možná nějakou tu dobu leží.

Něco, co má doma skoro každá babička

Když bychom byli konkrétní, nejhorší jsou tuky, zejména sádlo. Zabijačky byly naprosto běžné a vepřové sádlo měl doma skoro každý. Je sice skvělé do jídel, ale jen po nějakou dobu. I když bývalo uložené ve sklenici a v chladu, časem začalo oxidovat. Po několika měsících v něm začaly vznikat toxické (jedovaté) látky, které by vám se zdravím nadělaly paseku.

Staré žluklé máslo nebo sádlo by se raději nemělo jíst vůbec. Chemické procesy probíhají i v chladu, tudíž lednice vám čerstvost nezaručí. Pokud by vám tedy babičky dávaly výslužku, ověřte si, jak dlouho odpočívala ve spíži. Jinak si můžete zadělat na pořádný malér.