Už se na něj nikdy nepodíváte stejně. Nejpodivnější Večerníček vznikl podle skutečné události

Česká animace má velmi bohatou historii. Od studia Bratři v triku až po celosvětově známou tvorbu Karla Zemana. Je zkrátka z čeho vybírat. Nedílnou součástí této tradice jsou samozřejmě i Večerníčky. Každý má svůj oblíbený. Mezi ty nejpopulárnější patří však beze sporu zelený skřítek Rákosníček. Jeho autor Zdeněk Smetana se při tvorbě nechal hojně inspirovat skutečným světem. O procesu utváření podoby Rákosníčka promluvila i jeho představitelka Jiřina Bohdalová.

Kulatý obličej s velkým nosem, trčící černé vlásky a žlutozelená kůže. Každý Čech by podle tohoto popisu na první dobrou poznal, o jakou pohádkovou postavu se jedná. Rákosníček je mezi Večerníčky naprostá ikona. Je pověstný svou bažinnou chaloupkou i nezaměnitelným dabingem Jiřiny Bohdalové.

Na tvorbě se však s výtvarníkem Zdeňkem Smetanou výrazným dílem podílela i jeho žena Věra. Jejich inspirace zahrnovala například pozorování žab anebo rozhovory dětí na pískovišti.

Mistr malíř

Zdeněk Smetana se narodil v roce 1925 v Praze a kreslením a malováním strávil v podstatě celý svůj život. Jako malý navštěvoval lekce u akademického malíře Jaroslava Moučky. Během druhé světové války mu hrozilo nucené nasazení do pracovního tábora. Před tímto osudem ho však zachránil profesor z reálného gymnázia, který mu sehnal práci v rytecké dílně. Chvíli pak studoval výtvarnou výchovu pro střední školy na ČVUT, v roce 1946 se však dostal do prestižního studia Bratři v triku.

Od animovaných filmů po zbytek života neodtrhl. Jeho studiové začátky byly stejné jako u všech. Dlouhé hodiny trávil pomocnými pracemi, jako jsou konturování a fázování. Jeho osobitý styl a preciznost mu však rychle vysloužily místo mezi hlavními animátory.

Poprvé se jeho práce objevila ve filmu Půjde to (1950). V šedesátých letech se pak stal jedním z nejplodnějších tvůrců. Dělal scenáristu, režiséra i animátora najednou. Jeho prvním Večerníčkem byly pohádky z mechu a kapradí (1968).

Jak se zrodil Rákosníček

Všichni známe rybníček Brčálník a poklidnou úvodní znělku. Rákosníček je jistě horkým kandidátem na titul nejznámějšího českého skřítka. Jeho příběh se začal psát v roce 1975. Při navrhování postavičky se Smetana nechal inspirovat skutečným světem a reálnými událostmi. Celé zasazení je například založené na vzpomínce pozorování žab na chalupě v dětství. Smetanova tvorba celkově často vychází z české přírody a Rákosníček není výjimkou. Rákosníček částečně připomíná i klasického vodníka.

„Má něco ze žáby, něco z vodníka, ale myslel jsem při malování i na chlupatá zvířátka,“ popsal umělec. Rákosníček tedy na hlavě nemá vlasy, nýbrž chlupy. Nakreslil jich sedm, což si pak kvůli všímavosti dětí musel vždy hlídat. První série se vysílala v roce 1977 a ihned se dočkala velice pozitivních ohlasů. Pro Smetanu to bylo nejplodnější období. „Žil jsem prací,“ vzpomínal. Popsal, že se svým dílem byl vždy nespokojený a díky tomu měl motivaci se neustále zlepšovat.

Vzpomínky české filmové královny

Stejně ikonický jako samotná animace je i nezaměnitelný hlas Jiřiny Bohdalové. I u ní pocházela múza z reálného života. Správný tón však nenalezla v přírodě. Okoukala ho od dětí na pískovišti. Prozradila také zajímavost produkce seriálu. U Večerníčků je totiž prý běžné, že se nejdřív natočí a poté až dabuje. U Rákosníčka tomu však bylo naopak. „Režisér Smetana mi vždycky řekl charakteristiku postaviček a já jsem si na to vymyslela hlas,“ popsala Bohdalová.

Tím pádem byla až do vysílání stejně zvědavá jako diváci, jak to vlastně celé dopadne. Který díl Rákosníčka je vaše nejoblíbenější?

Zdroje: Wikipedie, Ahaonline, idnes