Kýčovitá vitrína na skleničky z ČSSR má dnes hodnotu 190 tisíc. Půlka českých seniorů ji má pořád doma

Stojí v rohu obýváku, zaprášená a plná skleniček, které nikdo nepoužívá. Občas na ni někdo položí klíče nebo vázu s umělými květinami. Tahle skříňka ale dokáže mezi sběrateli vyvolat hotovou bitvu. Nabízejí za ni částky, za které byste si toho mohli koupit spoustu, třeba auto i dovolenou.

A šance, že ji máte doma i vy, je překvapivě vysoká.

Máte doma poklad, nebo jen obyčejný starý nábytek?

Přijedete na chalupu k babičce, projdete se obývákem a váš pohled sklouzne ke skříňce se skleněnými dvířky, která tam stojí už kolik let. Uvnitř se lesknou křišťálové skleničky na víno, porcelánová souprava pro dvanáct osob a možná i pár porcelánových figurek. 

Celé to vypadá trošku jako vybavení z nějakého prvorepublikového filmu. Není proto divu, že kdo odloží lenost stranou, obvykle se tohoto kousku zbaví jako prvního. Jenže čím dál častěji způsobuje starý nábytek sháňku mezi sběrateli. Takže než se té vitríny rozhodnete zbavit, raději si ověřte, zda si díky ní nemůžete přijít ke slušným penězům. 

Sériová výroba zdobící české byty

Ve dvacátých letech minulého století řešilo tehdejší Československo obrovskou bytovou krizi. Lidé potřebovali levné, ale kvalitní bydlení, a s tím souvisela i poptávka po nábytku, který nebude stát celý plat a přitom vydrží roky. 

Právě v té době vznikl v Brně podnik, který měl od základů proměnit české bydlení. Spojené uměleckoprůmyslové závody, zkráceně UP závody, se staly největším výrobcem nábytku ve střední Evropě. Jejich filozofie byla jednoduchá a geniální zároveň, tedy vyrábět krásný, funkční a přitom cenově dostupný nábytek, aby si ho mohl pořídit i dělník nebo učitel. 

Nebyly to žádné laciné kousky z dřevotřísky, jak to známe z pozdějších let. Šlo o poctivé řemeslo s kvalitními materiály a důrazem na každý milimetr. S ním měl co dočinění i syn stolaře z Koryčan na Kroměřížsku, který se vyučil v otcově dílně a nakonec vystudoval u legendárního profesora Pavla Janáka na pražské UMPRUM. 

Byl to člověk, který do brněnských UP závodů nastoupil na inzerát jako vedoucí prodejny v paláci Lucerna, a za dva roky řídil celý tvůrčí ateliér podniku.

Muž, který uměl prodávat sny

Tenhle pán nebyl jenom designérem. Uměl lidem nábytek nabídnout tak, že po něm zatoužili celým svým srdcem. V brněnské prodejně UP závodů nechal vybudovat třicet kójí, z nichž každá vypadala jako opravdový byt. 

Návštěvník prošel dveřmi a ocitl se v hotové domácnosti, kde na posteli ležela přikrývka a na polici stála váza s květinami, jako by se odtud právě někdo zvedl a jen si na chvíli odskočil do kuchyně. Celé to zabíralo lépe než jakákoliv reklama. Navíc sám fotil hotové interiéry a z fotografií vytvářel tištěné prospekty. 

Tak kdo za tím vším stojí?

Jmenoval se Jindřich Halabala a žil v letech 1903 až 1978. Za dvacet let práce v UP závodech navrhl desítky kusů nábytku, z nichž se mnohé staly naprostými ikonami českého designu. Jeho křesla, stolky a vitríny dnes reprezentují československý design v aukčních síních od Londýna po New York. 

Přitom většina Čechů jeho jméno nezná, přestože jeho nábytek mají buď přímo doma, nebo ho viděli u příbuzných na návštěvě. Asi nejslavnějším Halabalovým kouskem je konferenční stolek, kterému Češi odpradávna říkají Pavouk. Má překřížené nohy z masivního buku a desku potaženou ořechovou dýhou s nádhernou kresbou. 

Dalšími fajn kousky jsou křesla H-269, jimž se přezdívá „lyže“ kvůli dlouhým dřevěným područkám, které sahají hluboko pod sedák. Pár těchto křesel se v aukční síni Dorotheum v roce 2016 prodal za 2 500 eur. 

Vitrína, která stojí víc než ojetá Škoda Octavia

Vitrína, které se říká Tulipán, patří do souboru jídelního nábytku, který Halabala navrhl ve třicátých letech. Svůj název dostala podle elegantně prohnutého tvaru, který opravdu připomíná rozevřený květ tulipánu. Na portálu Czechantik.cz se dnes restaurovaný exemplář nabízí za 191 tisíc korun a podobný kus za 188 tisíc.

Tato vitrína měří 138 centimetrů na výšku a 155 centimetrů na šířku. Uvnitř drží chromovaná tyč čtyři skleněné poličky, vzadu je velké zrcadlo a celá konstrukce je z ořechové dýhy doplněné černěnou hruškou. 

Máte doma něco od Halabala i vy?

Zdroje: czechantik.cz, earch.cz, czechdesign.cz