Nejlepší český film všech dob měl být úplně jiný. Režisér před premiérou vystřihl klíčové scény

Říká se, že co Čech, to muzikant. Pravda však je spíš taková, že Češi velice rádi fušují úplně do všech uměleckých oborů. Vždyť Karel Čapek dal světu slovo robot a Alfons Mucha zase ukázal, jak má správně vypadat secese. Kromě toho jsme však také velmi šikovní filmaři. To dokazuje celá řada počinů. Mimo jiné i temné historické drama, které je kritiky považováno za jedno z nejlepších na světě. Čeští diváci ho v roce 1998 zvolili za nejlepší snímek století.

Šedesátá léta byla pro umělce po celém světě zlatou dekádou. V Československu se schylovalo k Pražskému jaru a vznikaly nové směry a tvůrčí skupiny. Mezi těmi bylo i filmové hnutí Československé nové vlny. Toto období nám dalo ta největší jména následujících dekád tuzemské kinematografie. Mezi největší velikány těchto let patří Miloš Forman, Věra Chytilová, Jiří Menzel anebo František Vláčil. Poslední jmenovaný v roce 1967 natočil film, který oslnil kritiky i historiky po celém světě.

Epická podívaná

Pamětníci hlasování kritiků a diváků z roku 1998 jistě ví, že vítězem se tehdy stal snímek Markéta Lazarová. Vláčilovi se podařilo vytvořit dílo světových kvalit, které je dodnes pokládáno za jeden z nejlepších historických filmů. Nechal se volně inspirovat stejnojmenným románem Vladislava Vančury. Složitý děj se odehrává ve třináctém století a ukazuje životní osudy titulní hrdinky. Markéta je  zemanská dcerka, která se má stát jeptiškou. místo toho však skončí jako milenka násilníka Mikoláše.

Film je mimo jiné jedinečný i svým artovým přístupem k realistické historické fikci. Snímek je plný snových sekvencí a vizí, které Markéta v podání mladičké Magdy Vašáryové prožívá. Unikátní je i styl výpravy. Příběh se tvůrci rozhodli rozdělit do dvou samostatných filmů jménem Straba a Beránek boží. Dohromady tak Markéta Lazarová má skoro tři hodiny. To je dodnes velká dávka důvěry v trpělivost diváka. Na svou dobu byly šokující i krvavé boje a zápletky na hraně tabu, které film obsahuje.

Produkce plná problémů

Tak monstrózní projekt se pochopitelně neobešel bez obtíží. První problémy se objevily už při schvalování rozpočtu od tehdejšího ministerstva kultury. Tvůrci schvalovací komisi předložili plán s žádostí o skoro 17 a půl milionu Kčs. Místo toho však dostali o pět milionů méně. Tedy šest milionů na každý díl, což stejně bylo zhruba dvakrát více, než u tehdejší běžné produkce. Přípravné práce se protáhly o 9 dní. Samotné natáčení pak trvalo 548 dnů, místo plánovaných 353 dnů.

To je však jen špička ledovce všech problémů, které produkci provázely. Od projektu z existenčních důvodů musel například odstoupit kameraman Jan Čuřík. Dlouhou produkci si prostě nemohl dovolit. Největší horor při natáčení však zřejmě zažila Madga Vašáryová. Mladá dívka z konzervativní rodiny se na place plném alkoholu a přisprostlých herců necítila vůbec dobře. Scéna s polibkem byla navíc prý její první podobná zkušenost a jakmile záběr skončil, pozvracela se.

Královské obrazy

Markéta Lazarová je pochopitelně známé dílo. Málokdo však ví, že měla obsahovat celou další část, na kterou nakonec nedošlo. Této sekci se říká Královské obrazy. Mělo jít o scény s králem Václavem I. a jeho synem Přemyslem Otakarem II. Pointou bylo ukázat rozdíl mezi stylem vlády těchto dvou historických osobností a dát příběhu historický rámec. Šlo také o ukázání kontrastu mezi životem mocných a neurozených.

I když byly scény zakomponované ve scénáři, nikdy v plné délce nevznikly. Naplno se projevil rozdíl v požadovaném a obdrženém rozpočtu. Vláčil z tohoto důvodu snímek nikdy nepovažoval za dokončený. Jak by s těmito scénami celková forma díla vypadala si můžeme už jen představovat. Viděli jste Markétu Lazarovou?

Zdroje: filmovyprehled.cz, ČSFD, kviff.com