Šel jen na procházku, vrátil se s pokladem. Čech našel pod řepkovým polem poklad z 10. století

Česká pole občas pod vrstvou hlíny skrývají věci, které překvapí i ostřílené archeology. Jeden takový objev udělal z obyčejného výletu s detektorem kovů událost, o které jistě nálezce mluví dodnes. 

Stovky drobných stříbrných kotoučků, které by se vešly do dlaně, mají dohromady cenu luxusního bytu v Praze. A jejich příběh sahá do doby, kdy české země teprve začínaly existovat.

Pod řepou a ornicí spal poklad tisíc let

Česko je krajina, která má pod nohama víc historie, než by si většina z nás pomyslela. Stavbaři by o tom mohli vyprávět, protože zákon o státní památkové péči jim ukládá povinnost ohlásit svůj záměr Archeologickému ústavu a umožnit na místě záchranný výzkum. 

A ten občas dopadne tak, že se místo pokládání asfaltu rozbalí štětečky, pinzety a práce se na měsíce zastaví. Za území s možným výskytem nálezů se přitom považuje prakticky celé Česko, takže se to týká skoro každého, kdo kopne rýčem do země. Zvlášť u velkých liniových staveb, jako jsou dálnice, se pod ornicí čas od času ukrývají věci, o kterých se historikům ani nesnilo. 

Třeba taková krajina kolem dálnice D11 vypadá na první pohled naprosto všedně. Řepková pole, remízky a k tomu všemu silnice plná kamionů. Místní tudy jezdí do práce a zpátky. Přitom tu spoustu let ležel poklad, a to ne ledajaký.

Každý teď asi lituje, že tu nezačal kopat první

Psal se rok 2015 a amatérský nadšenec vyrazil s detektorem kovů na procházku poblíž vesnice Chýšť. Po chvíli hrabání se v hlíně objevil první drobný stříbrný kousek a z poklidného odpoledne se rázem stala záležitost pro policii, muzeum a celou řadu vědců. 

Z půdy totiž vykukovala stará keramická nádoba a v ní se třpytily mince. Ne jedna, ne deset, ale rovnou stovky. Tady je na místě malá odbočka. V Česku vlastní detektor kovů tisíce lidí a řada z nich bere hledání smrtelně vážně. Zákon ale kolem toho staví docela tvrdé mantinely. 

Kdo cíleně pátrá po archeologických předmětech bez povolení, riskuje pokutu v řádu milionů. Nálezce od Chýště ale zachoval chladnou hlavu, nechal vše na místě a přivolal odborníky. A právě díky tomu se celá věc rozjela tím správným směrem, což se v Česku, upřímně řečeno, stává méně často, než by bylo zdrávo.

Kníže, jehož jméno zná každý školák

Tým z Východočeského muzea v Pardubicích se na poli zabydlel na dlouhé měsíce. Nejprve zpracovali prvních zhruba 780 kusů, které vytáhl původní nálezce. Pak začali procházet okolí a z pole postupně vylovili další stovky kousků. Celkový součet nakonec dosáhl čísla 1669 stříbrných denárů a jejich úlomků, pocházejících z konce 10. století, z éry přemyslovského knížete Boleslava II. Pobožného. 

Ten vládl v letech 972 až 999 a zapsal se do učebnic mimo jiné tím, že za jeho vlády vzniklo pražské biskupství, ale také tím, že roku 995 dal vyvraždit konkurenční rod Slavníkovců. A mince z pardubického pole jsou hmotným důkazem toho, jak mocný a bohatý tento panovník skutečně byl. 

Mezi nálezy figurovaly denáry ražené v Praze i na Vyšehradě, ale také platidla z Bavorska, Švábska, Uher, Itálie a dalších částí tehdejší Německé říše. 

Jakou hodnotu má tisíc let starý poklad

Znalci odhadli tržní hodnotu celého souboru na nějakých dvacet až třiadvacet milionů korun. Nálezce dostal od Pardubického kraje dva miliony. Památkový zákon počítá odměnu z ceny surového kovu, což by v případě stříbrných mincí vyšlo na směšnou částku kolem jedenácti tisíc. 

Kraj proto sáhl po obecné právní normě, která říká, že nálezné činí desetinu odhadnuté hodnoty. Ono kdyby se za poctivé odevzdání tisíciletého pokladu platilo jedenáct tisíc, příště by každý rozumný člověk místo volání do muzea raději zavolal do aukční síně. 

Našli jste někdy venku také nějaký poklad?

Zdroje: poznatsvet.cz, pardubicky.denik.cz, ct24.ceskatelevize.cz