Největší krasavec českých obrazovek přiznal přiznal pravdu o svém důchodu. Úsměv ho rychle přešel

Jednou za čas se na obrazovce objeví muž, který způsobí v českých domácnostech něco jako tektonický otřes. Nikoli tím, že by zachraňoval svět, vyhrál volby či vynalezl lék na migrénu. Stačí, když se objeví v seriálu a Češky přestávají žehlit v půlce rukávu, klidně nechají na plotně překypět polévku a jsou jako v transu.

Takový herec nemusí mít svaly jako kulturista. Má něco, čemu říkáme charisma. To se nedá naučit, koupit ani vydřít usilovným tréninkem. To je dar.

Když ženy zapomínají i dýchat

A když je k tomu ještě pohledný a má nezaměnitelný hlas, nemůže se ženám nikdo divit. To pak nemusí být seriálový příběh ani moc zajímavý, hlavně, že tam hraje ON. A jedním z těch, kteří dokázali rozjitřit ženské srdce, byl – a stále je – Jan Kanyza. I když se už z hereckého života stáhl, jeho filmová práce žije dál na našich obrazovkách. A sledují ho i dívky dalších generací.

Charismatický muž byl navíc obdařen mnoha talenty

Jan Kanyza byl přesně ten typ herce, který se nemusel nijak zvlášť snažit. Nemusel se tvářit drsně, a přesto vypadal mužně. Nemusel se usmívat, a stejně nám byl milý. Nemusel říkat nic, a přesto jste měli pocit, že říká všechno. Zkrátka přitahoval pozornost, aniž by se o to snažil. Kromě toho je třeba zmínit i jeho dabingovou činnost. Jeho lehce zastřeným, ale nezaměnitelným hlasem na nás promlouval hlavně George Clooney a Michel Placido.

My ženy jsme ho milovaly, když nám bylo dvacet, a milujeme pořád, i když je nám padesát. K filmům, kde hraje, se stále vracíme. Však jich natočil požehnaně. Já sama dodnes trpím, když si vzpomenu, jak dopadl v zemi s červenou půdou…

Když si múza vybere

Jan Kanyza nebyl jen herec. Byl – a je – také malíř. A možná právě tento odlišný druh umění mu dodává ten zvláštní klid, který z něj vyzařuje. Zatímco jiní herci řešili titulky v bulváru, on si doma otevřel barvy, připravil plátno a ponořil se do světa, kde se neřeší malichernosti, ale jemné odstíny barev i života.

I v této umělecké oblasti je úspěšný. Jeho obrazy se vystavovaly v několika evropských zemích i v USA. A dokonce je autorem a ilustrátorem několika knih pro děti. Múza ho políbila nejmíň třikrát. Dnes už se věnuje jen malování. „Jsem rád, že se věnuji tomu, co mě naplňuje, a nikdo mi do toho nekafrá,“ vyjádřil se.

Překvapivý důchod

Když se dívám na staré filmy s mladým Janem Kanyzou, zapomínám na to, že i hercům utíkají roky stejně jako nám běžným lidem. A než se nadějí, i oni jsou v důchodovém věku. A tehdy zjistí, že charisma se do důchodu nějak zapomnělo započítat. O výši své penze se herec vyjádřil – jak jinak – než vtipně a s nadhledem:

„Když přišel dopis s výpočtem, byl jsem nadmíru spokojen. Brzy mi však úsměv zhořkl. Ukázalo se totiž, že částka, kterou jsem tam viděl, byl doplatek za deset měsíců zpětně. Tak to mi spadla brada.“

Tak se zdá, že kdyby žil jen z penze, měl by tak nanejvýš na rohlíky, a možná že ani ne na ty pokmínované. Muž, kvůli kterému ženy seděly u televize jako přikované, dnes nemůže spoléhat jen na důchod, protože na pohodlný život by to zřejmě nestačilo. Jan Kanyza si ale nestěžuje. Je to profík a elegán. Takový, který i o mizerném důchodu dokáže mluvit s noblesou, která je mu vlastní celý život.

Muži, co nikdy nezestárnou

I když role Jana Kanyzy byly pestré, komediální i dramatické, jeho soukromí nikdy nebylo seriálové ani bulvární. Žádné skandály, žádné dramatické rozchody, žádné palcové titulky v bulvárním tisku. A stejně tak v tichosti pověsil herecké umění na pověstný hřebík. Vždycky působil jako muž, který ví, kdo je; a nepotřebuje to zveřejňovat ani nikomu dokazovat.

Pro nás diváky jsou herci jediná skupina lidí, kteří nikdy nezestárnou. V našich obývácích i srdcích budou vždycky, kdykoli si vzpomeneme a zapneme televizor. A Jan Kanyza k nim bude vždycky patřit.

Zdroje: IDnes, ŽivotVČesku, KrásnáUmění