Dnešní děti netuší, k čemu to sloužilo. Přitom to měl před 20 lety doma úplně každý Čech

Technologie se každým rokem posouvají dopředu. Některé dříve naprosto běžně používané předměty se tak během let stávají artefakty, které dnešní mladí neumí vůbec používat. S tím se nedá nic dělat. Pro starší ročníky může však tato neznalost být naprosto nepochopitelná. Je však důležité si uvědomit, že stejně jako dnešní mladí neznají fax, jejich rodiče třeba už nepamatují telegram. A tak dále a tak dále, až k vynálezu ohně. 

Nedávno jsem si povídal s mladší sestrou a napadla mě velice náhodná otázka. „Hele a víš, k čemu byly ty kovové tyče, co dřív byly na domech a televizích?“ zeptal jsem se. Podívala se na mě jako na hlupáka. „No jasně, přece na internet!“ odpověděla sebevědomě. Musel jsem se pousmát. Sice věděla, že se jedná o antény, odpověď s internetem na chalupách z nultých let a dříve byla stejně celkem vtipná. Když jsem jí osvětlil, že se jednalo o televizní antény, nevěřila mi.

Antény na střechách

Já sice jistě také patřím k mladší generaci, ale nejsem až takové dítě, abych nepamatoval na televizní antény. Moc dobře vzpomínám na chvíle, kdy signál začal blbnout a bylo třeba anténu nastavit do té nejideálnější polohy, ve které bude obraz i zvuk bez porušení. Pak už jen zbývalo chodit kolem televizoru opatrně a po špičkách, aby se ideální nastavení nějak nenarušilo. Jo, to byly časy!

Dnešní děti si něco takového už vůbec nedovedou představit. Většina televizního vysílání dnes bývá přes internet nebo kabelové připojení. Vrcholem vychytávek je pak satelit, ten však stačí jednou nainstalovat a měl by fungovat bez problémů. Není třeba žádné nastavování směru ani nic podobného.

Tlačítkové telefony a pevné linky

Pamatuji si dokonce i na dobu, kdy jsme v předsíni měli pevnou linku. Tu dnešní děti znají možná tak ze starších filmů. Jak se tento napevno ukotvený telefon jmenuje, by vám už ale asi neřekli. Kdybyste dnešní dítě postavili před telefon s kotoučovým vytáčením, nejspíš by na vás koukalo jako na boží zjevení.

Podobně tomu je i u tlačítkových telefonů. Dnes mají děti hned dotykové, my však začínali na poctivých nerozbitných Nokiích. Zajímavé však je, že se tlačítkové telefony do určité míry mezi mladými vracejí do módy. Někteří z nich jsou totiž již otrávení světem sociálních sítí a neustálým bombardováním informacemi. Staré tlačítkáče tak nabízejí skvělou alternativu.

Kazety

Nebylo nic lepšího, než si zajít do videopůjčovny a vybrat si film. Místo bylo plné plakátů a kartonových postav z filmů a mělo zkrátka podobnou atmosféru, jako třeba kino. Chodit si vybírat kazety na takové místo byla ohromná radost. Kdybyste však dnešní mladé postavili s kazetou v ruce před videopřehrávač, nejspíš by neměli tušení, jak na něj.

Podobné to je například i s magnetofony. Málokdo dnes zná trik s tužkou na opravení rozmotané pásky. Dřív to však byla naprosto standardní dovednost.

Telefonní budky

Existuje však i jedna věc, které podle mě škoda vůbec není. A to jsou telefonní budky. Ty přirozeně vymizely s masivním rozšířením mobilních telefonů a dle mého názoru je to jedině dobře. Dnešní děti opravdu nepotřebují to trauma, když jste si potřebovali zavolat a v budce našli spícího narkomana, opilého bezdomovce anebo zapáchající dáreček.

Která zaniklá technologie vám chybí nejvíc?

Zdroje: irozhlas, Deník, Wikipedie