Američané tenhle český film nechápou. Když ho pustí v televizi, nestačí se divit, co jsme dokázali natočit

Člověk se na něj dívá a chvílemi vůbec netuší, co je skutečné. Jestli herec stojí před kulisou, uvnitř kresby, vedle miniatury, nebo před něčím, co vzniklo až při složitém spojování několika obrazů. Všechno se přitom pohybuje, kouří, pluje i vybuchuje. A to nejpodivnější? Film vznikl v době, kdy počítačové efekty patřily maximálně do říše sci-fi.

Právě proto nad ním dodnes žasnou i zahraniční diváci. Když ho pustí v televizi, nestačí se divit, co jsme dokázali natočit. Nejde ani tak o to, že by nerozuměli příběhu. Mnohem častěji nechápou, jak něco takového mohlo na konci padesátých let vzniknout v Československu. Americký magazín Slant si například všímá, že tvůrce v jediném záběru běžně spojoval několik úplně odlišných trikových metod. Divák pak jen těžko pozná, kde končí živý herec a začíná animace.

Neskutečná animace, která oko potěší

Na obrazovce se skuteční lidé procházejí světem, který připomíná rozpohybovanou starou knihu. Moře tvoří pravidelné čáry, obloha vypadá jako vyšrafovaná tuší a létající stroje se pohybují způsobem, jako by je před chvílí někdo vystřihl z ilustrace. Výsledek dnes nepůsobí jako laciný trik. Spíš jako vlastní filmový vesmír, který se nikomu jinému nepodařilo přesně napodobit.

Americké Museum of Modern Art upozorňuje, že snímek spojil hrané scény, kresbu, litografie, miniatury a loutkovou animaci. To všechno bez dnešních digitálních nástrojů. Filmaři si museli vystačit s kamerou, precizně připravenými dekoracemi, optickými triky a hlavně s trpělivostí, kterou by dnes asi málokterá produkce zaplatila.

A teď už je čas prozradit, o čem je řeč.

Vynález zkázy předběhl svou dobu

Tím filmem je Vynález zkázy režiséra Karla Zemana z roku 1958. Československý filmař v něm oživil svět Julese Vernea tak přesvědčivě, že snímek vypadá jako pohyblivé vydání staré verneovky. Výtvarně se inspiroval dobovými rytinami a ilustracemi, které převedl do filmové podoby.

Příběh sleduje profesora Rocha, vynálezce mimořádně silné výbušniny. Toho unese hrabě Artigas na tajemný ostrov, protože chce jeho objev zneužít jako zbraň. Profesorův asistent Hart se snaží plán překazit a zabránit katastrofě. Děj je dobrodružný a na dnešní poměry vlastně docela přímočarý. Jenže to, co se odehrává kolem něj, je čistá filmová magie.

Ve Spojených státech byl snímek uváděn pod názvem The Fabulous World of Jules Verne. Při propagaci se pro jeho trikovou metodu používal výraz „Mystimation“, protože distributoři potřebovali nějak pojmenovat to, co vlastně diváci sledují. Ani jedno běžné označení totiž nestačilo. Nebyl to čistě hraný film, animace ani loutkové představení. Byl to Zemanův vlastní svět.

Američané žasnou hlavně nad jednou věcí

Když dnes píšu, že Američané film „nechápou“, není tím myšleno, že by nedokázali sledovat jeho děj. Jde spíš o údiv nad tím, jak se podařilo jednotlivé obrazy vyrobit. Criterion popisuje svět filmu jako předchůdce dnešního steampunku, přestože tento pojem v době natáčení ještě nikdo nepoužíval.

Karel Zeman navíc neovlivnil jen české filmaře. K obdivu k jeho tvorbě se hlásili například Terry Gilliam nebo Tim Burton. Jeho postupy se dodnes studují a Muzeum Karla Zemana připomíná, že jeho filmy proslavily československé triky po celém světě.

Zkrátka něco neotřelého

Právě proto je Vynález zkázy jedním z těch filmů, které by se neměly hodnotit jen podle stáří. Jasně, herectví i tempo odpovídají padesátým létům. Jenže výtvarná stránka je dodnes natolik zvláštní, že vedle ní vypadají některé moderní digitální filmy obyčejně.

Až ho tedy znovu pustí v televizi, zkuste na chvíli zapomenout na příběh a sledujte okraje obrazu. Vlny, oblohu, kouř, létající stroje nebo to, jak se živí herci pohybují mezi kreslenými dekoracemi. Možná se přistihnete při stejné otázce jako zahraniční diváci.

Jak jsme tohle v Československu v roce 1958 vůbec dokázali natočit? Který film si podle vás také zaslouží podobný obdiv? Napište nám to do komentářů.

Zdroje: moma.org, ivysilani.cz, criterion.com