Libuše Šafránková měla zpočátku jen obyčejný kašel. Pak přišla diagnóza, která změnila všechno

Nikdo by neřekl, že obyčejné nachlazení může předznamenat konec jednoho z nejkrásnějších hereckých příběhů v české historii. Přesně tohle se stalo ženě, kterou si diváci dodnes spojují především s rolí Popelky.

Začalo to jako banální zdravotní lapálie, ale nakonec se to proměnilo v boj, který Libuše Šafránková vedla téměř sedm let a o kterém většina lidí dlouho neměla ani tušení.

Herecký život Libuše Šafránkové

Libuše Šafránková se narodila 7. června 1953 v Brně. Jako malá navštěvovala dramatické kroužky, divadlo měla ve svém životě tedy odjakživa. Vystudovala brněnskou konzervatoř a už ve svých devatenácti letech se objevila ve dvoudílném filmu Babička podle předlohy Boženy Němcové, kde ztvárnila Barunku. To byla její první větší filmová role.

O dva roky později pak přišla její nejznámější role. Tou byla Popelka ve filmu Tři oříšky pro Popelku. Pohádka se stala vánoční klasikou nejen u nás, ale i v Německu, kde ji lidé sledují dodnes každý prosinec se stejnou něhou jako čeští diváci.

Zajímavé však bylo, jak se Šafránková do role dostala, byla to totiž spíše náhoda. Režisér pohádky chtěl původně do role Popelky obsadit jinou herečku, ta ale otěhotněla, tak si vzpomněl na mladou Šafránkovou z role Barunky. A ikonická Popelka, kterou všichni milujeme, byla na světě.

Po Popelce následovaly desítky dalších rolí, ve kterých zazářila. Zahrála si ve filmech Vrchní, prchni!, Vesničko má středisková, Kolja, Obecná škola, Slavnosti sněženek nebo Báječná léta pod psa.

Provdala se za herce Josefa Abrháma, s nímž se stala jednou z nejstabilnějších a nejobdivovanějších dvojic českého showbyznysu. Jejich láska byla opravdu jako z pohádky.

Navenek to tedy vypadalo, že má úplně všechno, co si člověk může přát. Úspěšnou kariéru, milující rodinu, lásku diváků napříč generacemi. Jenže, jak už to tak bývá, pod povrchem se odehrávalo něco, o čem veřejnost dlouho netušila.

Boj se zákeřnou nemocí

Začalo to kašlem, který nechtěl přestat, a únavou, která se nedala vysvětlit jen nachlazením nebo stresem. Přetrvávající kašel a nevysvětlitelná únava navíc patří mezi možné první příznaky rakoviny plic.

V roce 2014 byla herečce diagnostikovaná rakovina plic, když jí lékaři objevili na plicích podezřelé ložisko, které se po vyšetření potvrdilo jako zhoubný nádor. Šafránková podstoupila náročnou operaci, při níž jí odebrali pětinu plic spolu s celým horním lalokem. Po zákroku ji navíc postihly vážné pooperační komplikace. Přesto se však zdálo, že má nemoc pod kontrolou. Stáhla se do ústraní a žila raději klidnější život.

Nemoc bohužel porazila jen dočasně. O sedm let později se rakovina vrátila a tentokrát už proti ní herečka neměla sílu bojovat. Libuše Šafránková zemřela 9. června 2021, pouhé dva dny po svých 68. narozeninách.

Co je na jejím příběhu možná nejvíce zneklidňující, je to, jak typicky nenápadně celá nemoc začala. A právě proto stojí za to vědět, jakých signálů bychom si měli všímat.

Jak takovou nemoc včas rozpoznat

Rakovina plic je zákeřná hlavně tím, že dlouho nezpůsobuje žádné výrazné potíže. Více než polovina případů se odhalí až ve chvíli, kdy se nádor už rozšířil do dalších orgánů, protože si pacienti dlouho žádných příznaků nevšimnou nebo je přičítají jiné, banálnější příčině.

Prvním varovným signálem bývá podle Národního zdravotnického informačního portálu (NZIP) úporný kašel, který neustupuje, ať se jej snažíte léčit jakkoliv. V případě kuřáků se často jen zhoršuje dlouhodobý „kuřácký kašel“, který lidé mají roky a nepřikládají mu váhu. K tomu se postupně mohou přidat nevysvětlitelný úbytek hmotnosti a dušnost, která se objevuje i při běžné, dříve nenáročné fyzické aktivitě.

S přibývajícím časem se mohou objevit i další příznaky jako bolest na hrudi, chrapot, vykašlávání krve nebo opakující se zánětlivá onemocnění dýchacích cest, které se neustále vracejí. Problémem ale je, že se tyto potíže zaměňují s chronickou bronchitidou nebo chronickou obstrukční plicní nemocí (CHOPN), a tak se diagnóza často odsouvá.

Pokud někdo trpí jakýmikoliv dlouhodobě přetrvávajícími dýchacími potížemi, neměl by je přecházet, ale naopak se co nejdříve nechat vyšetřit u praktického lékaře. Platí totiž to samé jako v případě jiných nemocí, tedy že čím dříve se rakovina plic odhalí, tím vyšší je šance na úspěšnou léčbu.

Nejvýznamnějším rizikovým faktorem rakoviny plic je kouření, které stojí přibližně za 85 % případů tohoto onemocnění. Riziko se však nevyhýbá ani nekuřákům. Svou roli může hrát dlouhodobé vystavení pasivnímu kouření, radonu nebo škodlivým látkám na pracovišti.

Překvapilo vás, jak nenápadně může rakovina plic začínat? A že může potkat i člověka, který se vyhýbá tabákovým výrobkům?

Zdroje: csfd.cz, medium.seznam.cz, nzip.cz