Od 1. září se mění pravidla, která se dotknou statisíců lidí. Mnozí o tom zatím nevědí

Září zase rozsvítí školní chodby a televizní obrazovky budou plné rodinných filmů. Letos nás ale čeká ještě jedna věc, konkrétně nový paragraf, o kterém se v žádném z těch dojemných snímků nemluví. Právě ten od 1. září mění pravidla hry pro statisíce českých rodin.

První školní den je jedna z mála věcí, které u nás vydržely beze změny celá desetiletí. Málokterý národ si svoje školní vzpomínky zamiloval sledovat na filmovém plátně tak jako Češi. Stačí připomenout snímek Obecná škola Jana Svěráka, který to s třídou uličníků a jejich učitelem dotáhl až k nominaci na Oscara.

Sama si každé září zapnu nějakou tu letní reprízu filmu se školní tematikou a nostalgicky vzpomínám na vlastní dny strávené v lavici. 

Obědy se zatím měnit nebudou

Velká reforma zdravějších školních obědů, tedy slavný nový „spotřební koš“, se na poslední chvíli odsunula až na září 2027. Podobně dopadl i chystaný plošný zákaz mobilů ve třídách, který má naskočit rovněž až příští rok, a stejně tak přechod od známek ke slovnímu hodnocení v prvních dvou ročnících. 

Kdo tedy prvního září vyhlíží zdravé rybí filé místo smaženého řízku nebo zabavené telefony v šuplíku, bude překvapený. 

Odklady, jak jsme je znali, končí

Prvního září 2026 zamíří do školy i drobci, kterým by ještě před rokem prošel odklad. Z odkladu, který si dříve vzal skoro každý, kdo chtěl, je najednou výjimka pro pár případů. Počítá se hlavně s dětmi, které mají dlouhodobé zdravotní problémy.

Ještě donedávna odkladovost šplhala zhruba ke čtvrtině všech předškoláků a rok co rok stoupala. Nově musí rodič přinést papír z pedagogicko-psychologické poradny a potvrzení od lékaře, takže z jednoho podpisu je najednou malý úřední kolotoč, který mně osobně přijde úplně zbytečný. Oproti tomu regulace obědů by přinesla mnohem více užitku a zdravých školáků.

Změny ale tímto nekončí

Reforma se ale netýká jen samotného vstupu do školy, sahá totiž ještě o kousek dál. Nově nebude možné jen tak si zopakovat první třídu, když to dítěti zpočátku nejde, a v každé početnější první třídě má možnost sedět asistent pedagoga. Konkrétně tam, kde je patnáct a víc prvňáčků, dostane učitelka posilu na desítky hodin týdně, což je v přeplněných lavicích slušná úleva. 

Posunuly se i samotné zápisy, které dnes běží mnohem dříve, zhruba od poloviny ledna do poloviny února, ne až na jaře. Přípravné třídy pak čeká zrušení, i když to je běh na delší trať a dojde na něj až za pár let, takže to teď nemusíme zabíhat do větších detailů.

Jsou školy opravdu připravené na příchod dětí?

Dříve jsme děti tlačili, ať se přizpůsobí škole, nově se má škola přizpůsobit jim, jenže na papíře to nejspíš vypadá lépe než v opravdové třídě o pětadvaceti dětech. Reforma reaguje na roky, kdy odkladovost šplhala ke čtvrtině ročníku a pořád rostla. 

Odborníci varovali, že se z odkladu stal zvyk, ne nutnost, a že spousta dětí zůstávala doma spíš pro klid rodičů než kvůli sobě. Právě proto teď stát zpozorněl a nechává doma jen ty, kteří to opravdu potřebují. Otázka za milion ovšem zní, jestli na to učitelé a přeplněné první třídy vůbec mají kapacitu a rodiče nervy.

Pro řadu rodičů byl odklad v posledních letech téměř samozřejmostí. Nová pravidla ale situaci mění a do školních lavic letos usednou i děti, které by dříve pravděpodobně zůstaly ještě rok ve školce. Zastánci změny tvrdí, že odkladů bylo zbytečně mnoho, kritici naopak upozorňují, že některé děti mohou nastupovat do školy příliš brzy.

A jak to vidíte vy? Zařídili jste svým dětem odklad, nebo je to podle vás zbytečné rozmazlování?

Zdroje: seznamzpravy.cz, eduin.cz, edu.gov.cz