Mapa Česka se zbarvila do hnědé barvy jako silný čaj. Bohužel to vůbec není dobrá zpráva

Když se na obrázku od meteorologů objeví celá republika v jednom jediném odstínu, člověk samozřejmě zpozorní. Tentokrát nejde o teplotní rekordy ani o výstrahu před bouřkami. Hnědá barva se rozlila po mapě od Aše až po Jablunkov. 

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil na svém facebookovém profilu obrázek, o který nikdo z nás neměl zájem. Teda ne, že by nás nezajímal informativní příspěvek, ale to sdělení bychom raději nechtěli vidět. Bohužel to totiž není vůbec dobrá zpráva.

Republika na obrázku září jedním teplým hnědým tónem a od západu po slezský cíp na ní nenajdete vesměs žádné světlé místo. Mapka nese sdělení, které lesníkům opravdu nezvedne náladu. Drobná růžová smítka se objevila jen výjimečně, třeba na jižní Šumavě, jinak vládne jednolitá hněď.

Za tou barvou se schovává horko a sucho

Léto roku 2026 patří k těm, na která se bude vzpomínat minimálně kvůli rtuti šplhající ke čtyřicítce. Vyprahlá půda popraskaná jako staré koryto a stromy, které místo zeleně předčasně nasazují žluté listí. Meteorologové v témže příspěvku upozorňují, že rozpálená krajina svědčí jednomu drobnému tvorečkovi víc než komukoliv jinému.

A čím je vzduch sušší a dusnější, tím veseleji si vede jistý drobný strávník, který má slabost pro chládek pod kůrou. Sotva teploměr vyšplhá přes třicet stupňů, sbalí se ze sluncem ozářených kmenů do stínu, a odtud se bere ta jednolitá hněď na celé mapě.

Malý brouk s velkým apetitem

Řeč je o lýkožroutu smrkovém, kterému skoro každý říká čistě jen kůrovec. Tenhle lesklý, sotva půl centimetru dlouhý brouk vypadá naprosto neškodně, dokud nezačnete počítat, kolik jeho příbuzných se vejde do jediného smrku. Do jednoho jediného stromu se jich nasouká klidně dvě stě tisíc, tedy zalidnění menšího okresního města. 

Hnědá barva na mapě znamená, že brouci už se zavrtali pod kůru a v jejím chládku zakládají další pokolení. Jeho larvy si pochutnávají na lýku, tenoučké vrstvičce pod kůrou, která stromu slouží jako potrubí na vodu a mízu. Když se tahle zásobovací trasa přeruší, smrk zůstane bez pití, zežloutne a v řádu týdnů je z něj usušenec.

Odborníci navíc právě teď sledují vývoj už druhé letošní generace. Do party se místy přidal i příbuzný lýkožrout severský, který svého smrkového kolegu na řadě míst vytlačuje a celou potíž ještě přiostřuje.

Nejedná se o dobrou zprávu

Kůrovcová kalamita řádila v českých lesích naplno hlavně mezi roky 2018 a 2020, kdy se roční těžba nemocného dřeva vyšplhala přes třicet milionů kubíků. Samotná Vysočina se během té pohromy rozloučila zhruba s pětinou jehličnanů, na Moravě padlo přibližně patnáct procent. 

Dobrá zpráva zní, že od té doby brouk citelně ustoupil a v roce 2024 už se kalamitního dříví těžilo řádově méně. Ta horší tkví v tom, že extrémní sucho letošního léta drží pomyslné dveře pootevřené a oslabený les je pro škůdce pořád lákavým soustem.

Když se z brouka stane filmová hvězda

Tenhle nenápadný škůdce se zvládnul probojovat nejen do spousty stromů na našem území, ale dokonce i na filmové plátno. Snímek Mariána Poláka Planeta Česko z roku 2017 byl historicky prvním českým celovečerákem o tuzemské divočině a pořádný kus stopáže byl věnován právě šumavským smrčinám poznamenaným kůrovcem. 

Polák v něm ukázal, že uschlý les nemusí být jen pohřebištěm, ale i rušnou porodnicí nového života. Do mrtvých kmenů si vytesá příbytek vzácný datlík tříprstý, pro něhož jsou kůrovčí larvy vítanou svačinkou, a jakmile se odstěhuje, obsadí prázdnou dutinu třeba sova kulíšek nejmenší. 

Snímek najdete v archivu České televize i na Oneplay, podobně jako přírodní cyklus Krajinou domova, jenž kůrovce v horské divočině líčí jako přirozenou součást koloběhu, ne jako pouhého záporáka.

Zaznamenali jste ve svém okolí uschlé smrky, nebo naopak les, který se po kalamitě krásně zazelenal? 

Zdroje: ct24.ceskatelevize.cz, chmi.cz, expres.cz