Miliony seniorů mají do 30. září poslední šanci. Důležitý dopis od státu už jim pak nikdy nepřijde

Začátek září má v Česku svůj neomylný rytmus. Školáci se vláčejí s aktovkami, léto balí kufry a miliony seniorů upírají oči k jednomu jedinému místu, k poštovní schránce u branky. Léta se u ní odehrávalo něco, na co se mnozí penzisté těšili více než na nedělní oběd. 

Letos ale spousta z nich zůstane nechápavě stát u poštovní schránky a tápat, kam se poděla obálka, jež jim vždycky přinesla tu nejdůležitější zprávu roku. 

Obálka, na kterou penzisté čekali jako na výplatu

Dlouhá léta to fungovalo jako švýcarské hodinky. Na přelomu roku, občas i s předstihem během podzimu, dorazila do schránky úřední obálka s hlavičkou sociálky a v ní jen stroze stálo, na kolik si penzista od ledna polepší. Pro spoustu důchodců to nebyl obyčejný papír, ale něco, co mohli probrat u kávy se sousedy i na lavičce před domem. 

Ta jediná stránka totiž rozhodovala o tom, jestli si člověk příští rok dovolí lepší boty, nebo bude zase počítat každou desetikorunu. Očekávání kolem té obálky mělo svoje kouzlo. Jeden soused vyhlížel pošťačku od časného rána, druhý dopis nervózně obracel v ruce a bál se ho rozlepit. 

Každý přitom věděl, že se uvnitř skrývá číslo, které mu na celý rok zamíchá rozpočtem. Jenže právě letos tomu bude jinak.

Obálka už sama od sebe nepřijde

Od roku 2026 přestala Česká správa sociálního zabezpečení automaticky posílat všem důchodcům papírové oznámení o valorizaci, tedy přesně ten dopis, který dříve chodil bez vyzvání a lidé za něj nic neplatili. Kdo si o papír aktivně nepožádá, žádnou obálku ve schránce nenajde a novou výši penze se dozví jen na obrazovce. 

Nově míří všechno do online prostředí, buď rovnou do datové schránky, nebo na ePortál ČSSZ, do kterého se ale musíte nejdříve proklikat, ověřit a nezřídka i chvíli hledat, kde vlastně to číslo je. 

Papír ano, ale za pár korun a jen na požádání

Papírová verze úplně nezmizela, jen se schovala za formulář a několik podmínek. Kdo na klasické obálce trvá, musí o ni ČSSZ písemně požádat, a to nejpozději tři měsíce před valorizací, u té lednové tedy do konce září. Papír zdarma putuje do schránky jen ročníkům 1954 a starším, mladší penzisté si připlatí poštovné, konkrétně šestadvacet korun, které jim úřad odečte hned z první navýšené penze. 

Pro seniory žijící v zahraničí je poplatek vyšší, v rámci Evropy jde o sedmačtyřicet korun a do zámoří o dvaapadesát. Kdo nechce platit ani korunu, může osobně zajít na pobočku sociální správy, kde mu dokument vytisknou bez poplatku, jen za tu námahu dojít tam po svých.

Digitální svět, který spoustu babiček míjí

Pro člověka, který si dopisuje přes mobil a bankovní identitu má v malíčku, je změna hračka, ale velká část seniorů s počítačem nikdy nekamarádila a datovou schránku vnímá spíš jako přítěž, se kterou si neví rady. A jsou to zrovna ti nejméně zdatní, kdo teď buď šlape na úřad, nebo vytáčí vnoučata, ať jim s tím pomůžou. 

Sama jsem babičce zakládala přístup na ePortál a chvíli to vypadalo, že spíš rozbijeme počítač, než se kamkoliv přihlásíme. S online přihlašováním se dnes pere úplně stejně kameraman, který kdysi natáčel pohádky, jako zpěvačka, jejíž hlas kdysi zněl z každého rádia. 

Penze totiž lidem z branže neplní účet o nic štědřeji než komukoliv jinému, spolyká složenky za bydlení, léky i pár drobných pro vnoučata. Slávu na jevišti si totiž na doplatek do lékárny nevezmete a potlesk vám poštovné nezaplatí. 

Jak jste na tom vy, spoléháte se raději na papír v ruce, nebo vám dnešní online svět nedělá problém? Napište nám do komentářů, jak si s tím poradili u vás doma, a klidně poraďte ostatním čtenářům, ať v tom senioři nezůstanou sami.

Zdroje: cssz.gov.cz, denik.cz, e15.cz