Za chvíli bude sedět celý národ u televize. Na ČT2 bude hrát jeden z nejúspěšnějších filmů, do kina přišlo 121 tisíc lidí

Sobotní večer na dvojce patří velkolepé podívané, u které doma ztichnou i ti nejupovídanější. Hlavní hrdina má tvář, kterou zná prakticky celá planeta, jenže po většinu příběhu ji nikdo spatřit nesmí. Do českých kin přilákal tenhle kousek víc lidí, než dnes má obyvatel Liberec. 

Kritici tehdy příliš nadšení nebyli, diváci si ale film zamilovali natolik, že se do programu vrací dodnes, i když se premiéra odehrála v roce 1998. Teda alespoň co se týká nové varianty. Snímek je natolik populární, že se dočkal hned několika zpracování a vy dnes máte možnost zhlédnout ještě o fous starší dílo, které je z roku 1977. U toho sice návštěvnost veřejně dostupná není, ale vsadím se, že se minimálně jednalo o podobná čísla.

Ve tři ráno se televizní program čte úplně jinak

Zatímco většina republiky tvrdě spí a nad námi září rozsvícená letní obloha, listuji sobotní nabídkou a hned u jedné položky zpomalím. Česká televize nasazuje dnes ve 20:00 na dvojku titul, kterému se povedlo něco, co dobrodružné historické podívané zvládnou opravdu výjimečně: vytáhl statisíce Čechů z pohodlí obýváku až do kinosálu.

Dnešní večer tak přinese návrat ke snímku, jehož název zná podle mě i člověk, který se o kinematografii nikdy nezajímal. Když se probíráte letní televizní nabídkou, najdete tam spoustu repríz, tahle ovšem patří do jiné kategorie.

Legenda, která přežila tři století

Základem celého vyprávění je jedna z největších záhad evropských dějin. V roce 1669 nebo 1670 převzali francouzští žalářníci muže, kterého nikdo nesměl vidět ani slyšet, a jeho totožnost zůstala utajená až do smrti v Bastile roku 1703. Do matriky zapsali jméno Marchioly, jenže to podle historiků nebylo pravé. 

Kdo se probírá dobovými záznamy z Bastily, na žádné železo nenarazí, mluví se v nich o černém sametu, a teprve Voltaire dodal masce ve svém pojednání o století Ludvíka XIV. ocelový lesk. Americký historik Paul Sonnino přišel s hypotézou, že šlo o Eustache Daugera, komorníka ve službách kardinála Mazarina, který zřejmě věděl příliš mnoho o mizejících penězích ze státní pokladny.

Za mýtus přitom částečně může i ctižádost jednoho dozorce. Bénigne Dauvergne de Saint-Mars si v dopise ministru Louvoisovi postěžoval, že se ho lidé na tajemného vězně pořád vyptávají, a přiznal, že jim kvůli tomu musí vykládat smyšlené historky. Právě z takového mlžení a šeptandy vyrostl příběh, který o dvě století později v knize dotáhl k dokonalosti Alexandre Dumas starší. 

Přepněte si dnes na ČT2

Řeč je o snímku Muž se železnou maskou z roku 1977, tedy o starší a mnohem komornější adaptaci, než na jakou jsou dnešní diváci zvyklí. V hlavní dvojroli krutého Ludvíka XIV. a jeho utajeného bratra Filipa se představil Richard Chamberlain. 

Za kamerou stál Mike Newell, pro něhož šlo o celovečerní debut a který se později proslavil romantickou komedií Čtyři svatby a jeden pohřeb. Scénář napsal William Bast a v dalších rolích se objevují Louis Jourdan jako d’Artagnan, Patrick McGoohan, Jenny Agutter, Ian Holm nebo Ralph Richardson.

Snímek sice vznikal jako televizní produkce, jenže distributoři v několika zemích, mimo jiné v Dánsku či Maďarsku, ho poslali rovnou do kin. Chamberlainova verze navíc přehodila pořadí dvojčat, protože tady je prvorozeným a právoplatným následníkem trůnu právě uvězněný Filip. 

Verze, která poslala do kin 121 tisíc Čechů

Číslo z titulku patří mladšímu sourozenci televizní nabídky. Stejnou látku totiž v roce 1998 znovu zpracoval scenárista a režisér Randall Wallace, podepsaný například pod oscarovým Statečným srdcem, a do dvojrole obsadil Leonarda DiCapria. Podle statistik portálu Kinomaniak si na tenhle remake koupilo lístek v českých kinech přesně 121 587 diváků a tržby dosáhly 6 534 447 korun. 

Dnes večer si tedy můžete nachystat něco k zobání a nechat se odvést do Paříže sedmnáctého století. Máte v plánu se dívat?

Zdroje: cs.wikipedia.org, csfd.cz, tv.seznam.cz