Od ledna přes 665 tisíc korun měsíčně: Petr Pavel by mohl dostávat částku, na kterou dosud žádný prezident nedosáhl

Při pohledu na výplatní pásky nejvyšších představitelů státu se mnohým z nás zatočí hlava. Jedná se totiž o sumy, na které většina z nás nedosáhne ani zdaleka. A od příštího roku by mohlo dojít k dalšímu vcelku velkému navýšení. Petr Pavel by mohl dostávat částku, na kterou dosud žádný prezident nedosáhl.

Pokud všechno zůstane podle současných pravidel, padne totiž další hranice. Jenže zatím rozhodně není nic jisté. Do celé věci ještě mohou zasáhnout politici a částka, která aktuálně vypadá téměř jako hotová věc, nakonec vůbec nemusí začít platit.

Mohla by padnout další hranice

Začněme nejdříve platem samotného prezidenta republiky. Ten letos činí 383 200 korun hrubého měsíčně. Od ledna příštího roku by se ovšem mohl zvednout na 402 400 korun. Petr Pavel by si tak měsíčně polepšil o 19 200 korun a zároveň by padla poměrně zajímavá hranice. Hrubý plat českého prezidenta by se poprvé dostal přes 400 tisíc korun měsíčně.

Samotný plat je jen jedna část peněz, které prezident každý měsíc dostává. Vedle toho má nárok ještě na paušální náhradu výdajů spojených s výkonem funkce, která celkovou sumu výrazně zvedne. V příštím roce by taková náhrada měla činit 262 700 korun měsíčně, což je v celkovém součtu s platem přes 665 tisíc korun. Právě tady je ale potřeba čísla správně pojmenovat. Prezident by neměl plat 665 tisíc korun. Jeho hrubý plat by stále činil 402 400 korun, zbylé peníze by mohly být použity například na služební cesty a další výdaje spojené s výkonem funkce hlavy státu.

Částku si prezident samozřejmě neurčuje sám

A kdo vlastně rozhodne, že prezident začne od ledna dostávat více? Rozhodně to nefunguje tak, že by si Petr Pavel nebo vláda jednoho dne sedli ke stolu a řekli si, že je načase přidat. Platy vrcholných představitelů státu se vypočítávají stále stejně podle pravidel stanovených zákonem a odvíjejí se od takzvané platové základny.

U prezidenta se následně používá platový koeficient 3,60. Pro příští rok má zároveň platit pravidlo, podle kterého může platová základna meziročně vzrůst maximálně o pět procent. Bez této brzdy by přitom bylo zvýšení ještě výraznější.

Zvýšení platu má jeden velký háček

Zmíněné částky 402 400 a 262 700 korun zatím rozhodně nemůžeme považovat za definitivní. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce totiž platy vrcholných politiků zmrazit na několik let. Návrh původně počítal se zmrazením už od letošního roku, zatím se ho ale prosadit nepodařilo. To se však může ještě změnit. Předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura uvedl, že by se poslanci návrhem mohli znovu zabývat během září. Pokud by koalice zmrazení prosadila včas, žádné automatické lednové zvýšení by se konat nemuselo.

Polepšit by si neměl pouze prezident

Petr Pavel samozřejmě není jediný, komu by se od ledna mohla částka na výplatní pásce navýšit. Pokud zůstanou současná pravidla a politici do nich do konce roku nezasáhnou, polepší si prakticky všichni vrcholní představitelé státu.

Premiér a předsedové obou parlamentních komor by se ze současných 308 700 korun dostali na 324 100 korun hrubého měsíčně. Ministři a místopředsedové Sněmovny a Senátu by místo 219 300 korun pobírali 230 300 korun. Nahoru by šel také základní plat řadového poslance nebo senátora, a to ze 115 tisíc na 120 700 korun. Zvyšování platů politiků patří mezi témata, která dokážou veřejnost spolehlivě rozdělit, a letošní rok nejspíš nebude výjimkou. O to víc, když se tentokrát nejvyšší pozornost upíná k hlavě státu. Jak již ale bylo řečeno, nic není definitivní. Jak to celé dopadne, na to si budeme muset počkat do dalších jednání. Budete sledovat, jak se situace vyvíjí?

Zdroje: e15.cz, idnes.cz, ct24.ceskatelevize.cz