Československý film se stal nečekaným vývozním hitem do 50 států. Úspěch slavil i tam, kde ho nikdo nečekal

Známý rodinný film natočený v roce 1970 dodnes patří mezi československé klenoty. Nejenže jej obdivují domácí diváci, snímek si získal oblibu i v zahraničí. Dostal se i do téměř padesáti zemí světa. 

Vladimír Dlouhý několik desítek let patřil k nejúspěšnějším českým hercům. Svou kariéru začal už jako dítě. Jednou z jeho nejznámějších dětských postav byl malý chlapec Adam. Toho si Dlouhý zahrál ve svých dvanácti letech. 

Univerzální příběh zaujal i v zahraničí 

Na začátku 20. století Adam prodělává tehdy velmi závažnou nemoc, dětskou obrnu. Přestože mu ochrnou nohy, svůj život malý bojovník nevzdává. Sílu mu dodávají i jeho milovaní koně. Adam se touží vrátit zpátky do sedla. I přes nepřízeň osudu se znovu naučí chodit a překonávat každodenní překážky. Snímek, který je plný odhodlání, odvahy, ale i rodinných vztahů a pomoci, dodnes baví děti i dospělé. 

Na Česko-Slovenské filmové databázi má film Už zase skáču přes kaluže aktuálně vysoké hodnocení 81 %. Většina recenzí od uživatelů je pozitivní. Například uživatel mchnk má na ČSFD na snímek tento názor: 

„Rozhodně jeden z nejlidštějších filmů, který si můžu kdykoli dopřát. Pohlazení po duši dětské i dospělé a naprosto originální a nenapodobitelný způsob vyprávění i klasicky precizní prolínání snové, vzpomínkové i fantazijní reality. 

Předlohou byla autobiografická kniha australského spisovatele 

Kromě excelentního hereckého výkonu Vladimíra Dlouhého mají na úspěchu filmu podíl i jeho filmoví rodiče. Ty ztvárnili Zdena Hadrbolcová a Karel Hlušička. Příběh, který vznikl podle autobiograficky laděné knihy Alana Marshalla I Can Jump Puddles, zaujal nejen diváky v tehdejším Československu. 

Za oslovením publika napříč téměř padesáti světovými zeměmi stál i silný příběh, kterému rozumí každý člověk bez ohledu na kulturu. Obrovskou zásluhu má i oblíbený český režisér Karel Kachyňa. Ten má na kontě hned několik rodinných filmů. I přes inspiraci skutečným příběhem australského spisovatele Kachyňa příběh zasadil do československého prostředí. Film se odehrává na Moravě na přelomu 19. a 20. století. 

Rodinné drama získalo ocenění u nás i ve světě 

Důkazem úspěchu je nejen to, že se československý film stal nečekaným vývozním hitem do 50 států, ale i získaná ocenění. V roce 1971 byla Karlu Kachyňovi na Mezinárodním filmovém festivalu v San Sebastiánu udělena Stříbrná mušle. Tehdejší dětský herec Vladimír Dlouhý na přehlídce filmů pro děti v Ostrově získal cenu Zlatý dudek pro představitele hlavní dětské role. Hlavní cenu v kategorii dětských filmů a cenu diváků získal film i v roce 1972 na festivalu FEST v Bělehradě. 

Za hranice se v 70. letech dostávaly i další snímky 

Vývoz československých filmů nebyl v 70. letech ničím neobvyklým. Úspěch ve světě získaly i další filmy. Československo v té době mělo vybudovanou poměrně silnou tradici filmů pro děti a mládež. Ty se pravidelně dostávaly k zahraničním divákům i na mezinárodní soutěže a festivaly. Západní diváci vřele přijímali ty snímky, které měly univerzální děj. Ten dokázal pochopit každý bez ohledu na to, v jaké zemi žil. 

V Benátkách byl v roce 1970 úspěšný snímek Karla Zemana Na kometě. Další dětský film Vlak do stanice Nebe zase v roce 1973 získal hlavní cenu na festivalu filmů pro děti v Gottwaldově. V Teheránu pozitivní ohlasy vyvolal příběh o dívce, která se statečně prala se životem bez maminky, Robinsonka. 

Úspěch normalizaci nezastavil 

Film Už zase skáču přes kaluže bezesporu patří mezi nejoblíbenější snímky ze 70. let. A to nejen u nás, ale i ve světě. Ani to ale nezabránilo tehdejšímu režimu v úpravě titulků. Smutnou skutečností je, že jméno autora scénáře Jana Procházky muselo být nahrazeno jménem Oty Hofmana. Nic na tom nezměnilo ani to, že snímek získával světová ocenění i obrovskou oblibu téměř po celém světě. 

Patří film Už zase skáču přes kaluže mezi vaše oblíbené snímky? 

Zdroje: Csfd.cz, Magazin.aktualne.cz, Nfa.cz